Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Co se mi honí hlavou...

...ničivá chemizace. Co bude dál?

29. března 2015 v 22:14 | Cleo
Dneska jsem uklízela nádobí z myčky. Klasická rutinní činnost. Zvedla jsem jeden hrnek a vylila na sebe dobrý litr vody s práškem. Ruka mě pálila ještě tři hodiny potom. V hlavě mi to spustilo hromadnou řetězovou reakci. Všechno ovládá chemie a za všechno může chemie. A pokud to takhle bude pokračovat, co bude dál?

Chemie je všudypřítomná. Nejhorší na ní je, že je naprosto nezlikvidovatelná. Nejen, že jejím používáním ohrožujete sebe, ale i ostatní, neboť se všechno to svinstvo dostane zpátky do pitné vody a vesele pijeme všechny možné srajdy a chemické sloučeniny, jejichž vzorce jste se na střední škole odmítali učit.


Dovolila jsem si sestavit seznam těch nejškodlivějších a nejchemičtějších věcí. A pokusím se vám nabídnout řešení, jak se jim vyhnout.

...jsou lepší titulky nebo dabing?

17. listopadu 2013 v 9:04 | Cleo
Už delší dobu nad touhle otázkou přemýšlím. Co je lepší. Titulky nebo dabing? Dnes se nad tím pořádně zamyslím a uvidíme, co moje hlava nakonec vysumíruje.

Když jsem byla malá
Tak jsem nesnášela titulky. Doslova nesnášela. Nebyla jsem totiž titulky schopná číst dost rychle. Utíkaly mi řádky a na obraz jsem se ani pořádně nestihla podívat. Kvůli tomuhle mému handicapu jsem ani nebyla schopná dokoukat americkou vánoční klasiku, It's a Wonderful Life.

Co mě přinutilo dívat se na titulky
Pokud jsme na něco koukali ve škole, většinou to bylo s titulky a s ubíhající dobou jsem si všímala, že už to pro mě není takový problém, jako dříve. Potom jsem si svoje oblíbené filmy, které jsem viděla v češtině, stahovala v angličtině s titulky. Zjistila jsem, že u některých kousků je originál lepší než český dabing.

...je fastfood dobrý nebo špatný?

29. září 2013 v 20:31 | Cleo
Fastfoody neboli rychlá občerstvení najdete po celé zemi, a nejenom té naší. Mezi nejznámější patří McDonalds, dále pak KFC. Mezi fasfoody se ale řadí i Bageterie Boulevard a podobné restaurace, které budí "zdravější" dojem. Také velmi časté jsou čínskothajské restaurace.

Dobré stránky fastfoodů
Někdy prostě spěcháte a máte hlad. Rozhodně nemáte čas na to si něco uvařit, připravit, v supermarketu se nevyznáte a rozhodně byste nevěděli, co koupit. Pro takovéhle příležitosti jsou fastfoody jako dar z nebes. Rychlé jídlo, které stihnete sníst, zatímco doháníte autobus.

Dalším kladem je, ano, že většinou je vážně dobré. Sice nechápu, jak někomu může chutnat hamburger od Mekáče, protože to je podle mě naprostý hnus, ale takový Twister od KFC - no nedejte si to. Mňaminka.

Ty horší stránky
Tyhle obchody jsou korporace - chtějí vydělat co nejvíc a utratit za suroviny co nejmně peněz. Dále nechtějí přijít o návštěvníky - přidávají tedy do masa hodně "éček", které způsobují, že si na jídle vytvoříte "závislost".

Dále ve vás chtějí vyvolat pocit, že jíte ty nejlepší suroviny plné krásného a čerstvého křupavého salátu, z toho nejlepšího masa, nejchutnějších rajčat a čerstvých vajec. Ty plakáty a obrázky, promo videa a tak podobně. Vy ale doufám víte, že to tak není, že? O masu jako takovém hodně dobře hovoří film Food, Inc. A ty rajčata a saláty? Natrhané týdny dopředu, skladované v obrovských igelitových sáčcích. Rajčata ani nejdou rajčata, protože jsou modifikována a raději nechtějte vědět, co se s nima všechno děje.

...být, či nebýt vegetariánem?

12. září 2013 v 16:44 | Cleo
Už delší dobu přemýšlím nad tím, co některé lidi vede k tomu, být vegetariánem. Nedávno jsem zde psala reccenzi na film Food Inc. a i během filmu jsem o vegetariánství hodně uvažovala. Stejně jsem se ale rozhodla, že nic měnit nebudu a zůstanu u masa. Co mě k tomu vedlo? Upozornění - v článku píšu čistě svůj názor. Ráda si vyslechnu někoho, kdo zaujímá postoj opačný, ale nadávky si nechte pro sebe.

Zaprvé - proč někteří z nás nejí maso?
Poptala jsem se pár vegetariánů. Mezi nejčastější odpovědi patřilo: "Protože nechci, aby kvůli mně umírala zvířata." A s tím rozhodně souhlasím. Pokud chceme maso, někdo pro to musí zemřít a s tím prostě nic neuděláme. Maso se nedá vypěstovat na poli a sice ano, dá se vyrobit v laboratoři, ale přiznejme si to, to bychom raději jedli hnůj než sníst něco takového.

Když se na to podíváme historicky
Člověk se vyvinul z opice, to doufám, že všichni víte. Ty ve většině případů nejí maso, ale spíše ovoce. Těžko říct, kdy přesně se z nás stali masožravci, ale důležité je, že stali. Odjakživa jsme jedli maso a tak to prostě je zařízeno. Jsme masožravci, živočichové, kteří jedí maso. Nikdo nám to nemůže zazlívat. Stejně jako to nemůžete zazlívat lvovi. Nemůžete na něj být naštavaní, protože zakousl antilopu. Je to jeho přirozenost. Jíst maso je naše přirozenost.

...jak mohou penfriendi klamat

4. července 2013 v 11:14 | Cleo
Dneska jsem prostě zase perlila. No, ale než vám zase vylíčím svoji úžasnou historku, ráda bych uvedla na pravou míru co to vlastně penfriendi jsou (jen tak pro případ, že by to někdo z vás nevěděl). Penfriendi jsou vlastně přátelé na dopisování z jiných zemí, se kterými si píšete kvůli procvičování jazyka. Dříve to bylo formou skutečných dopisů a mezi hlavní jazyky patřila němčina, nyní se jede spíše prostřednictvím e-mailů nebo speciálních webových stránek a komunikačním jazykem bývá angličtina.

Mě to vždycky přišlo parádní a skvělé a ze začátku jsem si vždycky psala se spoustu lidmi, ale nakonec se to nějak zredikovalo jenom na pár. Dodnes jsem žila v přesvědčení, že si píšu s klukem s Ruska. Ale jaké to bylo překvapení, když se v jednom e-mailu zmínila, že je vlastně holka. Polilo mě horko. Jejda, to je první věc, na kterou jsem pomyslela. Nevím, proč jsem si to myslela. Každopádně jsem ráda, že jsem se nějak neprokecla a taky jsem děkovala angličtině za oslovování you.

...jakou má hodnotu čas a jak se v něm dá cestovat

11. července 2011 v 0:01 | Cleo
Stále častěji a častěji se zaobírám problemetikou zvanou čas. Kolik ho máme? Stojí nám to vůbec pro všechen ten čas? Nebo se na to všechno máme vykašlat a dělat něco, abychom ten čas využili lépe?

...že nesnáším lidi, kteří se chlubí drogama

13. června 2011 v 20:07 | Cleo
Zrovna jsem se nudila. Ne nějak extrémně, ale prostě jsem v tu chvíli neměla co dělat. Zapla jsem facebook. A málem jsem se zadusila. Další fotka, kde lidi, kteří znám, kouří nebo chlastaj. Je mi kvůli tomu naprosto k blití. Nejhorší je, že jim to nepřipadá ani malinko divný. Co si o těhle lidech mám sakra myslet? Mám je litovat, kvůli jejich hlouposti, nebo si o nich mám prostě myslet, že jsou nemožní? Srk srk, fííí.

Jsem už celkem zvyklá na to, že někteří lidé pod 18 prostě kouřej, chlastaj a tak. Říkám si: no dobře. Ať si dělají, co chtějí. Oni za to sami ponesou následky. Ale dávat to veřejně. Já pro ně nejsem hrozba. Ale co když to třeba najdou rodiče? Nebo učitelé ze školy? To by jim možná i patřilo. Srk srk, fííí.

Kouření a chlast podle mě patří k jedné z nejhorších věcí. Co mě ale u těhle lidí překvapuje je, že oni to dělají nezákoně a ještě se tím chlubí na facebooku. Člověk by si myslel, že všichni znají ty poučky z Brava a podobných časopisů na jendo použití: FOTKY S DROGAMA NA FACEBOOK NEPATŘÍ. Ale ne. Srk srk, fííí.
 
 

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD