Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Recenze: Kass Morgan - Prvních 100

27. srpna 2015 v 13:00 | Cleo
Sledovala jsem seriál The 100 a proto jsem nemohla odolat, když jsem zjistila, že je to seriál podle stejnojmenné knížky. Na ten seriál mám svůj vlastní názor, ale… o tom teď nebudu mluvit. Důležité je, že jsem si koupila tuhle úžasně voňavou knížku a přečetla ji na jeden zátah.

Autor: Kass Morgan • Český název: Prvních 100 • Originální název: The 100 • Série: Prvních 100 • České vydání: CooBoo 2014, překlad Ivana Svobodová, 280 stran

Před 300 lety došlo na Zemi k nukleární válce. Země se stala pro člověka neobyvatelným místem a tak vesmírná loď a celá Kolonie vyrazila pryč do vesmíru, kde lidská civilizace přežívala pod direkcí přísných pravidel.

Ale teď se zdá, že z nějakého důvodu vedení Kolonie potřebuje, aby se návrat na Zemi urychlil. Rada však neví, zda-li je to pro lidstvo bezpečné, tak se nejdříve rozhodne poslat na Zem stovku mladých vězňů, kteří měli být stejně v den jejich osmnáctých narozenin popraveni. Na Zemi se potom strhne boj o moc, léky, jídlo… a samotné přežití.

Na okamžik nevnímala žádné tvary, jen barvy. Pruhy modré, zelené a hnědé, tak jasné, že je její mozek nedokázal zpracovat. V tom se do ní opřel vítr, který ji pošimral na kůži a naplnil jí nos vůněmi a pachy, které nedokázala rozpoznat. Zpočátku neviděla nic než stromy. Byly jich stovky, jako by je každý strom na planetě přišel přivítat při jejich návratu na Zemi. Obří větve měly slavnostně zdvižené k obloze, která měla jásavě modrou barvu. Všude kolem se rozprostírala země, jež dosahovala desetkrát dál než podlaha na nejdelší palubě lodi. Okolní prostor byl tak neuvěřitelně rozlehlý, že se z toho Clarke najednou zatočila hlava, jako by měla každým okamžikem vzlétnout.

Seriál podle… knihy
Můj názor na seriál je následující… blbost. Tolik kravin a nelogických blbostí, až je mi z toho špatně, ano, je to napínavé, ale… nelogické a hloupé. I když to nemusí být na první pohled poznat, ale jakmile nad tím přemýšlíte, musí vám to dojít. Kde berou gravitaci? Letěli na Zem v lodi s podivnými pásy? Dopad je NEZABIL? Neshořeli? Postavili novou loď z kadibudky? CO TO SAKRA? Vražedná malá holčička, zabití hlavní postavy tak rychle a prostě... bez významu... příšerná matka... Ne. Prostě ne!

Na rozdíl od toho je knížka skvělá, logická v rámci možností a mnohem realističtější, zajímavější a jednoduše lepší!

Více k ději + ukázky

Kasty
Kolonie je rozdělena na Fénix, Walden a Arkádii, přičemž Fénix je ten bohatý a vydržovaný, lidé si v něm mohou zvolit práci, kdežto ve Waldenu a Arkádii jsou prostě jenom rádi, že jsou naživu.

První postava: Clarke
V seriálu je to hlavní hrdinka, tady je to jedna ze čtyř. Clarke je medička, jejíž rodiče byli usmrceni za velezradu a ona byla odsouzena spolu s nimi. Ve vězení se seznámí s dívkou jménem Thalia, která se stane její nejlepší přítelkyní. Proto, když jsou obě poslány na Zem a Thalia je zraněná, Clarke by udělala všechno pro to, aby jí zachránila život. Thalia se jí také snaží přesvědčit, aby odpustila Wellsovi, svému dlouholetému kamarádovi.

Hukot přešel v pronikavé kvílení. To náhle přerušil hrůzu nahánějící rachot bortícího se pláště transportéru. Clarke otevřela oči a uviděla, že okna popraskala a už nejsou zahalená v šedi.
Byla plná plamenů.
V kabině se rozhostilo ticho a tma. Z místa, kde se nacházel ovládací panel, stoupal sloup dýmu a vzduch zhoustl pachem tavícího se kovu, potu a krve.
Clarke přimhouřila oči, když si povšimla něčeho, co se nehýbalo. Nebyl to stín.
Na zemi ležela dívka, schoulená u kořenů stromu. Náraz při přistání ji musel vyhodit zadní částí transportéru. Clarke se k ní vrhla a ucítila, jak se jí do hrdla dere vzlyk, když rozeznala dívčiny krátké kudrnaté vlast a pihovatý kořen nosu.
Clarke ztuhla a odtáhla ruku od Thaliiny deky. "A ty blouzníš ze ztráty krve."
Z Thaliina pohledu šlo vyčíst netrpělivost i lítost. "Ale taky vím, co riskoval (Wells), aby se sem dostal." S úsměvem dodala: "Miluje tě, Clarke. Na takovou lásku většina lidí čeká celej život."
Clarke vzdychla. "Tak to pro tvé vlastní dobro doufám, že tě nikdy nepotká."

Druhá postava: Wells
Je kancléřův syn. Miluje Clarke, ale ona se na něj velmi hněvá kvůli jeho prohřešku z minulosti. (Clarke se mu svěřila, že její rodiče experimentují - na příkaz vicekancléře - s účinky radiace na dětech. On to vykecal tatínkovi a její rodiče byli popraveni, ona kvůli nízkému věku zatím jen uvězněna.) Každopádně, když se dozví, že Clarke bude cestovat na Zem, rozhodne se spáchat zločin, aby byl poslán s ní.

"Co tady děláš, Wellsi?" zeptala se Clarke skoro nepřátelsky vyčerpaným hlasem.
"Jsem tu kvůli tobě," odpověděl tiše.
Na tváři Clarke se objevil výraz, který narušil její lhostejnou masku - směs žalu, frustrace a lítosti, která jako by z jejích očí proudila přímo do jeho hrudi.

Také zjistíme, že to díky jemu byla výprava vyslána ještě před jejími narozeninami. (Zničil totiž tlakovou komoru, ale kvůli tomu nakonec musí umřít Walden a Arkádie. O tom více u Glass.)

Wells zachrání Clarke život a už to vypadá, že mu odpustí, ale nakonec, když chytnou stany v jejich tábořišti i nemocniční stan, ve kterém je Thalie, zabrání jí ji zachránit, protože se bojí o její život.

Plameny na střeše nemocničního stanu vyšlehly ještě výš a stěny se zhroutily k sobě, jako kdyby oheň stan a všechno uvnitř vdechoval. "Ne."
Ozvalo se zapraskání a plameny znovu vzrostly. Clarke zaječela hrůzou, když se celý stan sesunul v bouři plamenů a pak se pomalu rozpadl v prach.
To byl konec.
"Je mi to líto, Clarke," říkal jí Wells a podával jí ruku, ale ona ji odstrčila.
"Jak jsi to mohl udělat?" ucedila tichým ledových hlasem. V hrudi cítila zběsilý pulz, jako kdyby v sobě měla plameny, které potřebovaly jenom zuřivost a žal k tomu, aby se změnily v pekelný oheň.
"Neměla naději," vykoktal Wells. "Já - nemohl jsem tě tam pustit. Nepřežila bys to."
"Tak jsi místo mě nechal umřít Thalii. Protože to ty rozhoduješ, kdo bude žít a kdo zemře."

Třetí postava: Bellamy
Vyrůstal v horší části Kolonie než Clarke a Wells. Ze všeho nejvíc vždycky toužil ochránit svoji malou sestřičku Octavii. A jelikož Octavie byla ve vězení a měla být poslána na Zem, Bellamy by udělal všechno pro to, aby se tam dostal s ní. Na Zemi se sblíží s Clarke.

Než si kdokoli stihl uvědomit, co se děje, Bellamy vrazil kancléřovi loket do břicha a sevřel mu paží krk, aby ho znehybnil. Na startovací rampě se rozezněly výkřiky a dunivé kroky, ale než k němu někdo stihl přiběhnout, Bellamy stiskl hlaveň zbraně kancléřovi ke spánku. Rozhodně neměl v úmyslu toho hajzla zastřelit, ale musel vzbudit dojem, že to myslí vážně.
1:12… 1:11… 1:10…
"Nechte mě nastoupit, nebo ho oddělám."
V místnosti se rozhostilo ticho narušované pouze cvakáním tuctu natahovaných kohoutků.
Třicet vteřin nato zamíří na Zemi spolu s Octavií, nebo zpátky na Walden v pytli na mrtvoly.
Octavia byla jediný člověk na světě, který skutečně znal jeho. Na nikom jiném mu vlastně nijak zvlášť nezáleželo.
Když ale vrhl letmý pohled na Clarke, která se sehnula, aby přivoněla ke světle růžové květině, a slunce se jí zalesklo na zlatých pramenech vlasů, najednou si tím nebyl tak jistý.
Clarke se štěstím zatočila hlava. Než si uvědomila, co dělá, celá rozesmátá Bellamyho objala. Ten zavrávoral dozadu a začal se smát spolu s ní. Chytil ji kolem pasu, zvedl ji a zatočil s ní dokola. Barvy palouku vířily kolem, zelená, zlatá a modrá, až se všechny rozmazaly a na světě nezbylo nic než Bellamyho úsměv, který mu rozzářil oči.
Konečně ji postavil na zem, ale nepustil ji. Místo toho ji k soě přivinul ještě víc, a než Clarke stihla popadnout dech, přitiskl své rty na její.
Ve skrytu duše jí jakýsi hlas přikazoval, ať toho nechá, ale ona se nechala strhnout vůní Bellamyho kůže a jeho pevným objetím. Clarke cítila, jako by v jeho náručí tála a ztrácela se v jejich polibku.
Chutnal jako radost a na Zemi radost chutnala sladčeji.
V trávě stála Clarke a ze všech lidí na Zemi ji objímal právě Bellamy. Když Clarke zvedla hlavu, aby ho políbila, Wellse zachvátil vztek. V hrudi pocítil žhavý osten, který se mu zabodl do divoce bušícího srdce.

Čtvrtá postava: Glass
Glass byla ve vězení a měla být poslána na Zemi Ale jak by mohla opustit Kolonii, když ve Waldenu žije kluk, kterého tolik miluje? Luke na ni nejspíš už zapomněl, byla ve vězení docela dlouho a nemohla se mu ozvat… Ale potom se jí díky Bellamymu naskytne příležitost a tak se rozhodne jednoduše uprchnout. Na lodi se za ní její matka přimluví a tudíž dostává milost. Může se znovu setkat s Lukem. A sblížit se s ním.

Když Glass zvedla ruku, aby zaklepala podruhé, dveře se otevřely a jí se zastavilo srdce.
Luke stál před ní, s pískově hnědými vlasy a tmavě hnědýma očima přesně tak, jak si ho pamatovala. Právě tak ho vídala ve svých snech každou noc ve vězení. Překvapeně vykulil oči.
"Luku," vydechla Glass a tak tak, že udržela na uzdě všechny emoce, které se v ní nahromadily za uplynulých devět měsíců. Zoufale mu použila povědět, co se stalo, proč se s ním rozešla a pak zmizela. Že každou minutu noční můry, kterou prožívala šest předchozích měsíců, myslela na něj. Že ho nikdy nepřestala milovat.
"Luku," zopakovala a po tváři jí sklouzla slza. Po všech těch chvílích, kdy se v cele zhroutila a mezi vzlyky šeptala jeho jméno, jí najednou připadalo neskutečné mu to říct.
Ale než stihla vyslovit kteroukoli z myšlenek, které se jí honily hlavou, ve dveřích se objevila další postava - dívka s vlnitými rudými vlasy.
V jeho očích se mihlo pochopení, které vystřídalo zděšení.
"Glass," řekl nakřáplým hlasem. "Ty jsi byla ve vězení." Nebyla to otázka.
Když Glass došla ke dveřím svého bývalého bytu, zvedla zaťatou ruku a zlehka zaklepala. Dveře se otevřely a vykoukla z nich její matka Sonja, které se v tom okamžiku na tváři vystřídala celá škála emocí - překvapení, radost, zmatek a strach.
"Glass?" vyhrkla a natáhla k ní ruce, jako kdyby si nebyla jistá, že tam její dcera opravdu stojí.
Když Glass otevřela oči, její matka seděla vedle ní na pohodla a hladila ji po rozcuchaných vlasech.
"Zařídila jsem to," pověděla dceři. "Dali ti milost."

Nakonec mu i prozradí, proč byla uvězněna. (Byla těhotná. A neregistrované a neplánované těhotenství je na lodi trestné pro oba rodiče.)

Jenže pak se stane něco podivného. Luke ji požádá o ruku, a když Glass odchází zpět do bohatého Fénixu, uzaře se průchod ven. V ostatních částech Kolonie dochází vzduch a přežít má jen Fénix. A tak Glass uteče větrací šachtou do Waldenu.

"Co se děje?" zeptala se Glass. "Uzavřeli spojovací most."
"Co jsi dělala tak blízko mostu?" zeptala se matka, pak zamrkala a prohlédla si oblečení, do kterého se Glass převlékla po slavnostním pozorování komety.
"Přetlaková komora," řekla tiše. "Něco se v ní porouchalo."
Z chodby se ozval výkřik a matka vrhla krátký pohled ke dveřím, potom nasadila křečovitý úsměv a pokračovala: "Ale nedělej si starosti. Na Fénixu je rezerva kyslíku. Budeme v pořádku, dokud nezjistí, co se stalo. Slibuju, že to zvládneme."
"V Arkádii a Waldenu dochází kyslík. Museli jsme přijmout bezpečnostní opatření, abychom zajistili..."
"Ne," vydechla Glass. "Rada přece nenechá všechny ty lidi zemřít!"

Luke s Glass se tedy naposledy setkají a umírají. Mezitím padne zmínka o jeho bývalém spolubydlícím, který byl ze záhadného důvodu popraven. Jednou, když ona šla za Lukem, chtěl ji znásilnit. Tak ho udala jako otce svého dítěte - a protože mu bylo nad osmnáct, byl popraven. A Camille (Lukova ex) to ví, čímž naprosto zruinuje poslední kapitolu vyprávěnou Glass.

Glass se zachvěla, a i když neviděla, jak se Camille usmívá, vyčetla to z jejího hlasu.
"Znám tvoje tajemství. Vím, co jsi udělala Carterovi."

Další zápletky
Tady jsem samozřejmě nemohla vypsat všechno, co se v knížce děje, je tam toho mnohem více. Například jsem se skoro vůbec nezmiňovala o Octavii a flešbeky jsem taky moc nerozebírala. Takže vězte, že pokud si knihu přečtete i poté, co jste si tady přečetli všechny spoilery, i tak na vás čekají mnohá překvapení.

Finále
Ale Bellamy se nezasmál, ani si z ní neutahoval. Jen se dál díval na dokonalé řady stromů.
"Nepřežily Kataklyzma a rozhodně nevyrostly samy od sebe," pronesl pomalu a jeho hlas se plnil úžasem a strachem. Ještě než dokončil větu, Clarke věděla, co řekne, a hruď se jí sevřela hrůzou. "Někdo je vysadil."
Sto vězňů možná bylo prvními lidmi, kteří po třech stech letech vkročili na planetu, ale nebyli sami.
Někteří lidé ji nikdy neopustili.

Jak se mi to četlo

Je to krásně čtivé a napínavé. Moc se mi líbilo, že to jde přečíst naprosto skvěle na jeden nádech a od začátku do konce se nenudíte. Skoro v každé kapitole je i flešbek, a vy víte, jak já je mám ráda.

Abych byla upřímná, nejvíc se mi líbil příběh Glass, která zůstala na lodi (to nejlepší museli samozřejmě v seriálu vynechat, že). I když musím uznat, že jsem i docela dost fandila Clarke a Bellamymu.

Celkově se mi moc líbil styl, kterým byla knížka napsána. V něčem mi to připomínalo Gossip Girl nebo Roztomilé malé lhářky, až na to, že tady většinou nešlo o takovou tu "chuť spáchat hřích", ale spíše "chuť přežít". I tak to byly krátké příběhy více postav s jistými pouty s romantickými prvky a neustálými zvraty.

Co se mi nelíbilo? Jak skončila Glass. Vždycky, když si myslí, že je Luke už zase její, se někde objeví rusovlasá dívka jménem Camille a všechno musí pokazit. Stejné zvraty byly i u ostatních postav: když se Thalia uzdravuje, musí prostě zemřít.

Myslela jsem, že je to jedna kniha a konec. Ale když jsem se dočítala k finále, došlo mi, že tohle prostě musí mít pokračování. A taky že ano. Ale za jak dlouho bude? Co se teď stane s Glass a Lukem, Clarke a ostatními? Vařilo to ve mně, ale s tím se smířím. Nemůžu se doškat dalšího dílu!

Shrnutí
Úžasná knížka. Když jsem si ji kupovala, ani jsem neočekávala, že budu tak nadšená a že se bude tak nádherně číst. Je mnohem lepší než seriál, takže pokud jste jeho sledování vzdali, tomuhle byste měli dát šanci. Všem doporučuji a už se těším, až se vrhnu na další díl.

MOJE HODNOCENÍ:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | Web | 27. srpna 2015 v 13:21 | Reagovat

Já nesouhlasím, mně přišla knížka divná a celá jen o tom,  že řešili jen vztahy a zamilovanost ...

2 Luci Luci | E-mail | Web | 27. srpna 2015 v 21:30 | Reagovat

o této knížce jsem už slyšela hodně :) přes to to není něco, co bych si přála přečíst... je tam zajímavý nápad, který podle mě není moc dobře zpracovaný...každý má ale jiný názor a tvá recenze je rozhodně super :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD