Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Recenze (a pokus o rozbor): Truman Capote - Snídaně u Tiffanyho

19. srpna 2015 v 13:00 | Cleo |  Čtenářský deník
Co se vám vybaví, když se řekne Snídaně u Tiffanyho? Hádám, že většina z vás si vzpomene na stejnojmenný film. Nemuseli jste ho ani vidět, ale ono se o něm tak nějak pořád někde mluví, odkazuje se na něj ve všemožných filmech a mě už začalo lézt na nervy, že nevím, o čem je řeč. A tak jsem se rozhodla pustit do čtení knihy, která byla filmu podkladem.

Autor: Truman Capote • Český název: Snídaně u Tiffanyho • Originální název: Breakfast at Tiffany's • Série: - • České vydání: Odeon, přeložila Jarmila Fastrová, 96 stran, 132x206, hardback

Hlavním hrdinou je spisovatel (Holly označován jako Fred, díky jeho podobě s jejím bratrem) a všechno začíná, když mu po dlouhé době zavolá Joe Bell, majitel baru na Lexington Avenue, do kterého dříve často chodil. Ten mu sděluje, že konečně po letech našel stopu vedoucí k Holly Golightlyové.

V novele se vracíme zpátky do dob, kdy "Fred" bydlel v newyorském činžáku. Byl to jeho první byt a měl tam všechno, co potřeboval k tomu, aby se z něj stal spisovatel, kterým chtěl být. Jeho klid ale narušovala žena bydlící pod ním - pořádala hlasité večírky, v jednom kuse v noci na někoho zvonila s tím, že "si zapomněla klíče od domu" a jednou k "Fredovi" jen tak přišla domů přes požární schodiště.

I přes to všechno se spolu skamarádili. "Fred" poznává její osobnost, zjišťuje důležitá fakta ohledně její minulosti, proč je tou dívkou, kterou je - a sleduje její životní cestu, ke které ji její povaha předurčila.


Jedna technická poznámka na začátek
Ještě než se pustím do dalšího povídání, ráda bych uvedla na pravou míru jednu věc - jenom tak pro sichr - Tiffany je klenotník. (Tiffany.com) Sice je to jméno v názvu, ale v knize má spíše metaforicky představovat sen o bohatém a stabilním životě.

Holiday "Holly" Golightly
Celá takhle kniha je postavena na líčení její osobnosti. Holly je bezstarostná, věčně s hlavou v oblacích, nic ji netrápí a neustále používá slova jako "drahoušku", "zlatíčko", "miláčku". Rozpoznávám v ní ideál všech starých filmů.

Vyšel jsem na chodbu a naklonil se přes zábradlí, jenom natolik, abych viděl dolů, ale aby neviděla mne. Byla ještě na schodech, za chvilku vystoupila na podestu a ve světle shora se jí zatřpytily strakaté, chlapecky zastřižené vlasy, nahnědle žíhané, s bělavě světlými a žlutými prameny. Byl teplý večer, skoro letní, a měla na sobě lehké přiléhavé černé šaty, na nohou černé sandály a krk omotaný šňůrou perel. Byla módně štíhlá, ale vypadala zdravě, jako by snídala ovesnou kaši, a vymydleně, div nevoněla citronem, na tvářích se jí nápadně temněl karmín. Měla velká ústa a ohnutý nos, oči skryté za temnými brýlemi. Byl to obličej už ne dětský, a přece jakoby ještě ne ženský. Pomyslel jsem si, že jí může být něco mezi šestnácti a třiceti; a jak se potom ukázalo, chyběly jí dva měsíce do devatenáctých narozenin.

Neustále nosí tmavé brýle a je perfektně upravená. Umí to s muži, a to doopravdy dobře. Má ráda společnost starších pánů a ví, jak díky nim přijít k penězům. Každý čtvrtek navštěvuje ve věznici mafiána Sallyho Tomata (vydává se za jeho neteř) a za každou návštěvu dostává 100 dolarů.

Americký sen
Když byla Holly (tehdy ještě Lulamae Barnesová) malá, umřeli jí oba rodiče na tuberkulózu. Se svým bratrem Fredem se toulali po zemi, až jednoho dne narazili na farmu doktora (veterináře) Golightlyho - který si oba oblíbil tak moc, že se jich ujal. Do Holly se tak zamiloval, že si jí v jejím věku čtrnácti let vzal za manželku. (Ale nic sexuálního. Doufám.)

Holly ale měla svůj vlastní americký sen - utekla z farmy do New Yorku a stala se tou Holly, kterou "Fred" později poznává. Vysnila si, že bude snídat u Tiffanyho, žít šťastný a spokojený bezstarostný život a za každou cenu dosáhne úspěchu. Jak jsem již řekla - Tiffany jen reprezentuje všechno, o čem Holly sní.

Vzpíral jsem se, usilovně jsem přemýšlel, jak bych získal odklad. Pak jsem si vzpomněl: "A proč 'na cestách'?"
"Na mojí vizitce?" řekla rozpačitě. "Myslíš, že to vypadá divně?"
"Ne, ale provokuje to."
Pokrčila rameny. "No, copak já vím, kde se octnu zítra? Tak jsem jim řekla, aby tam dali na cestách. Beztak to byly vyhozené peníze. Ale myslela jsem, že bych si u Tiffanyho přece měla něco koupit, aspoň maličkost. A tak jsem si tam dala natisknout vizitky." Vzala mi martini - ani jsem se ho nenapil, vyzunkla do nadvakrát a popadla mě za ruku. "Přestaň se vykrucovat. Musíš se spřátelit s O.J."

Holly si dlouhou dobu žije spokojený život, pak ale přijde kolotoč událostí, který ji převrátí svět naruby. Dozví se, že ve válce umřel její bratr Fred, a naprosto si zničí byt. Zamiluje se do Josého Ybarra-Jaegareho, Brazilce z důležité rodiny, který se chce stát brazilským prezidentem. Kvůli její lásce k němu se z ní stává dokonalá hospodyňka a dokonce s ním čeká dítě. Plánuje, že se přestěhuje do Brazílie.

José se vzdálil do pokoje, kde si vylil zlost na madame Spanelle, která se tam vkradla po špičkách. "Nesahejte na mě! Zavolám policii!" pohrozila mu, jak ji s portugalskými nadávkami hnal ze dveří.
Mne asi chtěl také vyhodit, aspoň jsem ho podezíral podle toho, jak se tvářil. Ale zčistajasna mě pozval na drink. Nalezli jsme jedinou nerozbitou láhev, byl v ní hořký vermut.
"Mám starosti," svěřil se mi. "Mám starosti, že z toho bude skandál. Všecko tady rozmlátila. Vyváděla jako šílená. Ale já se nesmím zaplést do veřejného skandálu. Moje jméno, mé postavení - to je moc choulostivá věc."
Zřejmě ho potěšilo, když slyšel, že nevidím důvod, proč by z toho měl být "skandál"; demolovat vlastní majetek je snad soukromá záležitost.
(…)
"Než odjedeš?"
"Od soboty za týden. José už koupil letenky." Málem zmámeného mě vyvedla na ulici. "V Miami přesedáme a pak letíme přes moře. A přes Andy. Taxi!"
(…)
"Ale tohle přece nemůžeš. K čemu? K čemu vlastně? Vždyť nemůžeš takhle utéct a všechny nás opustit."
"Pochybuju, že se někomu bude po mně stýskat. Nemám žádné přátele."
"Máš mě. A mně se bude stýskat. A Joe Bellovi. No a… třeba Sallymu. Chudákovi panu Tomatovi."

Jenže potom se provalí, že není neteří mafiána Sallyho Tomata, a že zprávy o počasí, které předávala jeho advokátovi, byly zašifrované rozkazy řídící obchod s drogami. José Holly opustí kvůli své pověsti a rodině, nemůže se přece oženit s bývalou společnicí mafiána. Pošle tedy svého bratrance, aby mu sbalil věci a Holly předal vzkaz. Holly potratí a když je za ní zaplacena kauce, rozhodne se prchnout ze země, vzdát se svého snu a žít v zahraničí. Tím končí sen mladé a naivní Holiday Golightlyové.

"To tě tady cpou nějakými pilulkami? Copak nemůžeš pochopit, že máš na krku obžalobu? Jestli tě přistihnou, že chceš upláchnout a nechat propadnout kauci, tak si to odsedíš, až zmodráš. I když se ti to povede, víckrát už se nemůžeš vrátit domů."
"No, a co - však se nepo… Beztak domov je tam, kde se člověk cítí doma. A já ho zatím ještě hledám."

Vypravěčův vztah k Holly
Z celé knihy je vidět, že "Fred" Holly zbožňuje, do jisté míry obdivuje, dokonce snad i miluje.Na druhou stranu, tak trošku je od ní izolován, protože ona ho sice považuje za přítele, nikdy k němu však žádné city nechovala. To z "Freda" dělá spíše vypravěče než skutečnou postavu, řekla bych.

"Dej pokoj, hlupáčku! Tohle je příliš vážná věc. Podívej se na mě!"
Jenže já jsem ji neviděl; totiž viděl jsem několik Holly, trio zpocených obličejů, tak bledých a ustrašených, až mě to dojalo a přivedlo do rozpaků. "Na mou čest, není mi vůbec nic. Jen se stydím."
"Prosím tě! Opravdu? Řekni mi pravdu. Vždyť ses mohl zabít!"
"Ale nezabil. Díky tobě. Zachránilas mi život. Jsi báječná. Jedinečná. Miluju tě."
"Neblázni, hlupáčku!"
Políbila mě na tvář. To už jsem viděl čtyři Holly a nejednou jsem omdlel.

Další postavy
Kromě Holly, Josého a Joe Bella se v knize objevují také další postavy, ale těm bych nepřikládala takovou důležitost. Za zmínku možná stojí Mag Wildwoodová a Rusty Trawler, v nichž můžeme vidět nějakou symboliku, ale v tom se nebudu dál pitvat.

Kocour
Zajímavé je, že Holly vlastní kocoura, kterému nedala jméno. Říká, že není její, tak nějak se našli a žijí spolu, patří jeden druhému. A proto mu předtím, než uteče ze země, musela dát svobodu.

Holly vystoupila z vozu a kocoura vzala s sebou. Pochovala ho v náručí, poškrábala na hlavě a zeptala se ho: "Co myslíš? Tady je to jako stvořené pro takového rošťáka jako ty. Popelnice plné smetí. Hemží se tu krysy. A spousta toulavých koček, budeš mít dobrou partu. Tak mazej!"
(…)
…pak skočila zpátky do vozu, bouchla dveřmi a nařídila šoférovi: "Jeďte. Jeďte, prosím vás, jeďte!"
(…)
Odpověděla mi teprve u příštího nároží: "Vždyť jsem ti říkala, že jsme se spolu tehdy sčuchli u řeky. Jsme oba úplně nezávislí. Nikdy…" Ale hlas jí selhal, škublo jí v obličeji, chorobně zbledla. Auto zastavilo na červené. V té chvíli otevřela dvířka a rozběhla se po ulici: běžel jsem za ní.
(…)
"Ach, kristepane! Vždyť jsme si patřili. Byl můj."
A tak jsem jí slíbil, že se tam vrátím a kocoura najdu. "A budu se o něho starat, spolehni se."

O čem to teda je
Dalo by se dlouze polemizovat, o čem že ta kniha je. Mohlo by se říct, že nám představuje jistý prototyp dívky, kterou autor obdivoval. Zároveň ale je to rozhodně o její naivitě a snu, který se nedočkal naplnění. Možná také o tom, že její těžké dětství ji poznamenalo natolik, že jednoduše nemohla mít šťastný život. Nebo že ji pronásledoval osud a zabil jejího bratra, čímž ji předurčil k neštěstí? Těch možností je několik a každý rozbor díla tvrdí něco jiného. Je tedy jenom na vás, o čem se rozhodnete, že ta kniha je.

Jazyk a styl
Kniha je psána spisovným jazykem, občas se v přímé řeči objevují hovorové výrazy a občasně i vulgarity. Mně osobně se moc líbil styl, kterým je knížka psána. Takový zdobný a popisný. Nevím, s čím přesně to srovnat, ale vím, že se mi to moc zamlouvalo.

Film
Ten film je kult a je já bych řekla, že je úplně jiný než ta knížka. Nakonec ta pusa s hlavním hrdinou… ne, ne, ne, ne, ne. Co to sakra. To tam být nemá. (A tak dále.) Ale pravda je, že jsem ho viděla už hodně, hodně dávno.

Shrnutí
Klasika americké literatury, která si svoje zařazení rozhodně zaslouží. Líbí se mi styl, líbí se mi zápletka, líbí se mi, že pořádně nevíte, o čem to je, můžete nad tím přemýšlet a hledat nějaký vnitřní skrytý smysl, ale nemusíte. Výborná práce a všem doporučuji.

MOJE HODNOCENÍ:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co je pro tebe nejdůležitější?

Rodina
Láska
Peníze
Vzdelání

Komentáře

1 Luci Luci | Web | 20. srpna 2015 v 20:23 | Reagovat

moc pěkně napsaná recenze a hlavně podrobná :) konečně jsem pochopila, o co tam aspoň trochu jde :D jediné, co jsem doteď o knize věděla je, že o ní kamarádka prohlašovala že je to jeden velkej omyl a ať se podívám na film :D moc pěkná recenze :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD