Recenze: Kiera Cassová - Selekce (Selekce #1)

9. listopadu 2014 v 9:43 | Cleo |  Čtenářský deník
Na tuhle knížku jsem se těšila už od doby, co jsem si přečetla o několikerých pokusech televizní stanice CW udělat ze Selekce seriál. Myslela jsem si, že je to skvělá myšlenka a úžasný nápad - kombinuje tolik věcí, co mám ráda. Reality show z Hunger Games (a tentokrát ani nejde o zabíjení), hrdinku, která není hloupá a je talentovaná a hlavně žije v království a je tu možnost, že se stane princeznou... a přiznejme si to, která dívka by někdy nechtěla být princeznou?

Autor: Kiera Cassová
Originální název: The Selection
Vydáno: CooBoo, 2014
Překlad: Jana Montorio Doležalová
Kniha: 288 stran, 145x205, hardback

America žije v Illeji, zemi, která vznikla po zániku Spojených států. Illea je království a existuje v něm jednoduchý kastovní systém. Každá kasta má přidělenou nějakou práci. Žena se může vdát do vyšší kasty (i nižší), ale aby se muž vyšplhal výše, to se téměř nestává, pokud tedy není přijat do armády nebo něčeho podobného, a to v Illeji není žádné vítězství.

Každopádně, America je Pátá. To znamená, že jejím povoláním je umění, u ní je to konkrétně zpěv a hraní na hudební nástroje. Je se svým životem spokojená, má skvělou rodinu a úžasné mladší sourozence, ale jedna věc jí velmi trápí. Je zamilovaná do Aspena, kluka z nižší kasty. Z kasty, kde hlad už je vážný problém a lidé umírají.

Když přijde královská výzva, aby se všechny dívky účastnily Selekce, reality show, která má princovi Maxonovi pomoci vybrat nevěstu v přímém přenosu a z jedné dívky udělat První (šlechtu), America ani nechce vyplnit přihlášku. Ale Aspen na tom trvá. A když se pohádají, Americu vyberou do Selekce a odjíždí do královského paláce, America se ocitá ve víru oslňujících událostí.


Jak to bylo dál
Jakmile přijede do paláce, musí se učit dobrým způsobům a upraví ji i vzhledově, narozdíl od ostatních dívek se její vzezření ale moc nezmění. (Tahle část mi vážně připomínala soutěže Miss.) Princovi se líbí na první pohled, ale jelikož neví, co si o něm má myslet, chová se k němu drze a občas i příliš... příliš osobitě. Ona mu ale hned řekne, že miluje jiného. Je z toho zklamaný, ale rozhodne se, že si ji v paláci nechá, aby mu mohla radit, aby byli přátelé (haha, friendzoned). Ale možná z toho nakonec bude něco víc. A když už ne, rodina Americy za každý den v Selekci dostává dost peněz.

Soutěž pokračuje dál, dívky odcházejí, přicházejí útoky rebelů na královský palác a America za nejlepší kamarádky považuje svoje služebnictvo, ke kterému se chová nadmíru zdvořile. Když se v paláci jako stráž objeví Aspen, pro Americu se všechno začne komplikovat. A jelikož je to trilogie, příběh se utne v tu nejzajímavější část.

Ukázky
"Buď rozumná, Americo," řekla máma. "V celé zemi jsme nejspíš jediní rodiče, kteří k tomu musí svou dceru přemlouvat. Mysli na to, jaká je to příležitost! Jednou by z tebe mohla být královna!"
"Mami. I kdybych chtěla být královna, což rozhodně nechci, z provincie se tam hlásí tisícovky dalších holek. Tisícovky. A i kdybych nějakým zázrakem prošla, soutěžit bude dalších třicet čtyři holek a v koketování budou určitě mnohem lepší, než bych já mohla předstírat."
Gerad (mladší bratr) našpicoval uši. "Co je to koketování?"
"Nic," odbyli jsme ho všichni sborově.
"Pokud si myslíte, že bych přes to všechno mohla vyhrát, tak jste směšní," dokončila jsem.
Matka se odtáhla, pak vstala a nahnula se ke mně přes stůl.
"Někdo to vyhrát musí, Americo. A ty máš stejnou šanci jako ostatní."
"Americo?"
"Ano?" zašeptala jsem.
"Ty se do Selekce nepřihlásíš?"
"Jasně že ne! Nechápu, jak někoho může vůbec napadnout, že bych si chtěla vzít cizího chlapa. Já miluju tebe," pronesla jsem vážně.
"Copak ty chceš být Šestá? Mít pořád hlad? Jen samé starosti?" nadhodil. V jeho hlase jsem vycítila bolest, ale taky jeho skutečnou otázku: Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych radši palác se služebnictvem, nebo třípokojový byt společně s celou Aspenovou rodinou?
"Moudrá slova, má královno, moudrá slova. A tímto nám dovolte, abychom vám odhalili třicet pět mladých dam, které byly do Selekce vybrány. Dámy a pánové, pogratulujme nyní společně následujícím Dcerám Illey!"
Na obrazovce se znovu objevil státní znak. V pravém horním rohu zůstalo okénko s Maxonovým obličejem, abychom mohli sledovat jeho reakce u jednotlivých fotografií. Rozhodovat by se mohl začít už podle nich, podobně jako my všichni u televizních obrazovek.
(...)
"Slečna America Singerová, Pátá."
Trhla jsem hlavou zpátky k obrazovce a hele, můj portrét. Vyfocený těsně potom, co jsem se dozvěděla, že Aspen šetří na naši svatbu. Sálalo ze mě štěstí, naděje a byla jsem krásná. Vypadala jsem tam jako zamilovaná. A nějaký idiot si zřejmě myslel, že moje láska patří princi Maxonovi.
Máma mi zaječela hned u ucha, May vyskočila na nohy a rozsypala popcorn všude kolem. Gerad se nadšením roztančil. Táta... těžko říct, ale myslím, že se za svou knihou tajně usmíval.
Maxonovu reakci jsem nestihla. Vtom se rozdrnčel telefon. A několik dní drnčet nepřestal.
"Ještě jedna věc," řekl hubeňour s rukou na klice. "Není to vyloženě pravidlo, ale bylo by moudré, kdybyste to neignorovala. Když vás princ Maxon pozve na schůzku, rozhodně neodmítejte. Ať už jde o večeři, o výlet, o něžnosti či... o víc než nevinné něžnosti... prostě o cokoli. Hlavně mu nedávejte košem."
"Prosím?" Muž, který mě nechal podepsat prohlášení o mé panenské čistotě, mi právě radí, abych Maxonovi dala všechno, co si bude přát?
"Já vím, zní to... nepřístojně. Neslušelo by se ovšem, abyste prince odmítla, a to za žádných okolností. Na shledanou, slečno Singerová.
"Nebreč, tati!" Vrhla jsem se mu do náruče.
"Poslouchej mě, broučku. Ať už vyhraješ, nebo ne, pro mě budeš princezna vždycky."
"Tati," rozplakala jsem se. Nakonec mě přepadl strach, smutek, obavy i nervozita, všechno, co podle tátovy poslední věty bylo naprosto zbytečné.
Říkal mi tím, že i pokud se vrátím použitá a nechtěná, on na mě bude pyšný pořád.
"Já... moje srdce patří jinému, bohužel." Přitom se mi oči zalily slzami.
"Neplačte, prosím!" zašeptal Maxon upřímně starostlivě. "Když ženy pláčou, nikdy nevím, co mám dělat!"
To mě rozesmálo a k pláči prozatím nedošlo. Na Maxonově tváři se objevila úleva.
"Přála byste si, abych vás ještě dnes pustil domů za vaší láskou?" navrhl. To, že jsem dávala přednost jinému, mu očividně nevadilo, ale místo toho, aby se naštval, projevil soucit. Tímhle gestem si získal mou důvěru.
"To je právě to. Já domů nechci."
"Skutečně?" Zajel si prsty do vlasů a vypadal dost zmateně, což mě zase pobavilo.
"Můžu k vám být úplně otevřená?" Přitakal.
"Já tu být potřebuju. Moje rodina to potřebuje. I když mě tu necháte jen týden, pro ně to bude hotové požehnání."
"Myslíte to tak, že potřebujete peníze?"
"Ano."
"Americo, slibuju, že vás tu nechám, co nejdéle to půjde. Až v soutěži postoupíme na Elitu, z ní si mám vybrat jen tři dívky a pak si určit manželku. Přisahám, že vy v té trojce budete. Nenechám vás odejít, dokud to půjde, nebo dokud nebudete připravená."
Přitakala jsem.
"Vím, že se skoro neznáme, ale podle mě jste úžasná. Trápí mě, když vás vidím ztrápenou. Kdyby byl ten váš přítel tady, tak bych ho... tak bych ho..." Maxon se otřásl a pak si povzdychl. "Je mi to moc líto, Americo."
Přitáhl si mě zase k sobě a já jsem si položila hlavu na jeho široké rameno. Věděla jsem, že on svůj slib dodrží. Tak jsem se uvelebila na místě, kde bych nikdy nečekala, že najdu opravdovou útěchu.
"Vážně je to takové?" zeptal se.
"Co?"
"Tam venku... vážně se to děje? Opravdu lidé tolik hladověji?"
"Maxone, já..."
"Povězte mi pravdu." Přísně sevřel rty.
"Ano, děje se to. Znám rodiny, v kterých se vždycky někdo obětuje a přenechá svou porci dětem nebo sourozencům. Znám chlapce, kterého za krádež jídla zbičovali na náměstí. Ze zoufalosti se dělají různé šílenosti."
"Jak starý byl ten chlapec?"
"Bylo mu devět," vydechla jsem rozechvěle. Pořád jsem měla před očima jizvy na Jemmyho zádíčkách. Maxon sebou trhl, jako by ty rány sám cítil.
"Vy jste taky," nato si odkašlal. "Vy jste taky někdy trpěla hlady?"
"Potrvá přinejmenším tři měsíce, než všechno zařídíme, ale ke konci roku budou na Správních úřadech v každé provincii zřízena centra na pomoc hladovějícím. Kterýkoli Pátý, Šestý, Sedmý či Osmý se bude moct večer co večer najíst kvalitně a zadarmo." (...)
Můj šok trval asi jen vteřinu, během které jsem jakýmsi zázrakem dokázala udržet klid. Nejradši bych se Aspena dotkla, políbila ho, vynadala mu, nařídila mu, aby moje útočiště opustil. Chtěla jsem se na místě rozpustit a zmizet, jenže to bohužel nešlo. Bylo to všechno příliš skutečné.
Nešlo mi to do hlavy.
Odkašlala jsem si. "Ano, praporčík Leger je taky z Karolíny. Vlastně pochází z mého rodného města," usmála jsem se na Maxona.
(...)
Maxon se za mě zaradoval. "No to se podívejme! Vítejte, praporčíku Legere. Určitě jste rád, že vaši hrdinku zase vidíte." Natáhl k němu ruku a Aspen si s ním potřásl. Měl přitom úplně kamenný výraz.
"To jsem, Vaše Výsosti, opravdu moc rád."
Jak to asi myslí?
"A jistě jí fandíte, že ano?" nadhodil Maxon a mrkl na mě.
"Samozřejmě, Vaše Výsosti."
"Aspene?"
Zastavil se u mojí postele a potichu odložil výzbroj na podlahu. "Miluješ ho?"
Pohlédla jsem mu do očí, které byly ve tmě sotva vidět. Na zlomek vteřiny jsem nevěděla, co mu odpovědět.
"Ne."
Prudce a zároveň ladně ze mě strhl přikrývku. Mohla jsem se bránit, ale nechala jsem ho. Rukou mi zajel pod hlavu a přitáhl si k sobě mou tvář. Hořečnatě mě začal líbat a najednou se všechny věci na světě zdály být na správném místě. Už nevoněl po ručně vyrobeném mýdle a byl svalnatější než dřív, ale poznala jsem každý pohyb a každý jeho dotek.
"Za tohle by tě zabili," vydechla jsem ve chvíli, kdy mi jeho rty brouzdaly po krku.
"Kdybych to neudělal, stejně bych umřel."
Aspen poznal, že se možná spletl.
"Líbala ses s ním?" zeptal se šeptem.
Moje dlouhé mlčení pochopil jako ano a znovu promluvil.
"Ty to tady myslíš vážně?"
"Ano, myslím. Mám ho ráda."
Chvíli moji odpověď zamyšleně vstřebával.
"To znamená, že budu muset bojovat víc, než jsem předpokládal," pronesl a zamířil ke dveřím. Ještě než za sebou zavřel, naposledy na mě mrkl. "Dobrou noc, lady Americo."
"Dobrou noc, praporčíku Legere."
Dveře se zabouchly a komnata se ponořila do ohlušujícího ticha. Od počátku Selekce jsem se bála, že mi jen zničí život. Najednou jsem ale měla pocit, že jsem poprvé na správném místě.
Příliš brzy se ke mně nahrnuly komorné, aby mě probudily do nového dne. Anne roztáhla závěsy, a když na mě dopadlo sluneční světlo, cítila jsem, že začíná můj skutečně první den v paláci.
Selekce už nepředstavovala událost, co se mi prostě děla, protože nadále jsem se do ní hodlala aktivně zapojit. Byla jsem Elita. Odkryla jsem ze sebe přikrývku a vyskočila vstříc ránu.


Můj názor a poznámky
Musím říct, že tahle knížka se mi opravdu hodně líbila. Jak jsem už řekla v "intru", přišlo mi to jako úžasný a originální nápad. I kasty se mi líbily, i když musím říct, že je to příšerné a nelogické uspořádání. Proč by každý měl dělat to, pro co se narodil a ne to, v čem je dobrý? Tak musí ekonomika hodně utrpět. V téhle knize je to vidět například na mladším bratrovi Geradovi, který ačkoliv se narodil do rodiny umělců a hudebníků, ani v malování, ani v hraní na hudební nástroje není moc dobrý. Co má takový člověk dělat?

Líbí se mi, že tahle knížka se snaží být méně povrchní tím, že tam řeší i nějaké "státní" problémy. Z hlediska efektivity jsou to ale samé hloupé nápady. Zrušila bych kasty, nebo jim alespoň přikládala menší důležitost, kvalitní jídlo pro všechny je krásná a ušlechtilá věc, ale raději bych dávala snídaně místo večeří, aby lidé měli větší motivaci pracovat. A jak se zamezí, aby se na úkor chudých stravovali i bohatí? Zní to divně, ale je to tak a takhle vládci přemýšlejí. Ale chápu, napsala to spisovatelka, ne politička nebo filozofka, a má to být hlavně zábava. A to rozhodně byla.

America je skvělá hrdinka a líbí se mi, jak se krásně precizně dokáže ocitnout v nějaké kaši, například, když milého prince kopla do rozkroku. Naprosto nelogický krok a neměla k tomu skoro žádný rozumný důvod, ale je pravda, že po tomhle si jí princ rozhodně dobře zapamatuje. A možná si koupí i suspenzor.

Je tam romantika, ale ne erotika, což je od vydání Padesáti odstínů šedi docela vzácný jev. Řekla bych, že je to decentní. Jop, to je to slovo.

Co se čtivosti týče, knížka je velmi návyková. Přečetla jsem ji vážně celkem rychle a nechtěla jsem ve čtení přestávat. (Jednou jsem díky ní málem přišla pozdě do školy.) Napínavost ještě umocňoval fakt, že se jedná o soutěž. Je to jako byste doopravdy sledovali kvalitní reality show. Také jsem byla nadšená z toho, že během čtení vážně nevíte, jak to dopadne. Můžete hádat. Skončí to dobře? A pokud ano, bude to s princem (vyhraje Selekci), nebo s Aspenem (vyletí ze Selekce), kterého očividně miluje? Nebo to skončí nějak úplně jinak a my budeme jenom zírat? No, uvidíme, ještě nás čekají dva díly. A já osobně se na ně moc těším.

Shrnutí
Úžasná knížka se skvělým nápadem, od které se nebudete moct odtrhnout. Bonus navíc je, že obal je tak krásný, že knížka potěší nejen vaši duši, ale i tělo (stačí po něm přejet rukou a cítíte, že do vás přichází štěstí - a ne, nepřeháním). O tom, jak krásně voní, se ani nezmiňuji. Chci další díl. A chci ho hned.

HODNOCENÍ: 9,9/10
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?

Byl jsem tu! :D

Komentáře

1 Aly Aly | Web | 17. prosince 2014 v 22:26 | Reagovat

tohle si chci celkem přečíst :) uvidím..

2 Market Market | 23. února 2015 v 16:10 | Reagovat

Nejky kniha co jsem kdy četla... opravdu láska na první pohled, co jsem ji spatřila v časopisu Albatros.... :3 <3

3 sára sára | E-mail | 10. dubna 2015 v 15:57 | Reagovat

Je to ta nejlepší knížka kterou jsem kdy četla.Těším se na Elitu..až si ji přečtu..

4 Kačule Kačule | 28. září 2015 v 12:08 | Reagovat

chci se zeptat, kolik v prvním díle vypadne celkem holek? :)

5 Cleo Cleo | Web | 2. dubna 2016 v 8:59 | Reagovat

[4]: Promiň, to už si opravdu nepamatuji, ale myslím, že velká většina. :D

6 Myfair favourite Myfair favourite | E-mail | Web | 8. listopadu 2017 v 15:57 | Reagovat

Moje láska.♥ Selekce je jedna z mých nejoblíbenějších sérií.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama