Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Recenze (a pokus o rozbor): Ernest Hemingway - Stařec a moře

12. října 2014 v 9:30 | Cleo |  Čtenářský deník
Na mém prázdninovém seznamu jsem jako další knihu měla Starce a moře od Ernesta Hemingwaye. Moje spolusedící ve škole ho zbožňuje a tak jsem se rozhodla, že si vyberu jeho nejslavnější dílo a pokusím se pochopit její závislost. A protože je to i maturitní četba, udělala jsem něco jako... říkejme tomu rozbor, ano.

.. Autor: Ernest Hemingway
Originální název: The Old Man and the Sea
Překlad: František Vrba
Kniha: 176 stran, 122 x 210, paperback [více info] [koupit]

Stařec učil chlapce rybařit. Chlapec je ale už starší, má svoji loď a štěstí. Stařec už na nějakou pořádnou rybu nenarazil pěkně dlouhou dobu. Po jednom rozhovoru s chlapcem a dlouhých dnech bez pořádného jídla se ale rozhodne, že vyrazí na moře, tentokrát dále, a nevrátí se, dokud neudělá úlovek svého života.

Netrvá to dlouho a na návnadu se mu chytí ryba. Velká a silná (nejspíš) a táhne ho daleko od břehů na širé moře. Několik dní, několik nocí a nehodlá přestat. Stařec to ale nechce za žádnou cenu vzdát a zapřísáhne se, že tuhle rybu vyloví a přiveze domů.

Během toho ho ale potkávají různé překážky a musí přemýšlet o životě, jaké by to bylo, rybařit znovu s chlapcem, ale ze všeho nejvíce obdivuje krásu a nespoutanost moře.


Jak to bylo dál
Stařec stále netuší, jakou rybu chytil. Pluje dál a dál a když jednoho dne vyskočí nad hladinu, stařec uvidí tu největší rybu, jakou kdy viděl. Je mnohem větší než člun a rozhodne se ji dostat, ať to stojí, co to stojí. Bojuje s lany, několikrát si pořeže ruce, skoro nespí, málo jí a dochází mu pitná voda. Nakonec se mu ale podaří rybu zkrotit a přivázat ji ke kraji člunu. Ryba ale přiláká žraloka, který jí způsobí poranění, který pak láká další a další... až nakonec, ať se je stařec snaží jakkoliv odehnat, se vrací jen s kostrou domů. Všichni říkají, že to musela být obrovská ryba a že ještě nikdo takovou neulovil.

Ukázky
Stařec byl hubený, vyzáblý a zátylek měl zrytý hlubokými rýhami. Na lících mu vyvstaly hnědé skvrny kůže, zrohovatělé na ochranu před odrazem slunce v tropickém moři. Ty skvrny mu sahaly po stranách obličeje až dolů a ruce měl zjizvené hlubokými zářezy od toho, jak se lopotil s těžkými rybami na šňůrách. Žádná z těch jizev však nebyla čerstvá. Byly tak staré jako výmoly v bezrybé poušti. Všechno na něm bylo staré, až na jeho oči. Ty měly stejnou barvu jako moře a hleděly vesele a nezkrušeně.
(...)
"Večeře," oznámil chlapec. "Navečeříme se."
"Nemám zrovna hlad."
"Pojďte a najezte se! To nejde, rybařit a nejíst."
"Dělávám to," řekl stařec vstávaje, sebral noviny a složil je. Pak začal skládat pokrývku.
"Nechte si tu pokrývku kolem sebe!" napomenul ho chlapec. "Nebudete rybařit bez jídla, co já budu živ."
(...)
Už se mu nezdávalo o bouřích, ani o ženách, ani o významných událostech, ani o velikých rybách, ani o zápasech, ani o siláckých soutěžích, ani o vlastní ženě. Zdálo se mu teď jenom o různých místech a o lvech na pobřeží. Hráli si v soumraku jako koťata a on je miloval právě tak, jako miloval chlapce. O chlapci se mu nezdálo nikdy.
(...)
Vesloval vytrvale a nenamáhal se při tom, protože nepřekročil svou obvyklou rychlost a hladina oceánu byla hladká až na občasná zavíření v proudu. Nechal proud, aby ze třetiny pracoval za něj, a když začalo svítat, shledal, že se už dostal dál, než v tuhle hodinu doufal.
(...)
"Zabrala!" řekl nahlas. "Teď ji nechám, aby to pořádně pozřela."
Nechal si šňůru proklouzávat mezi prsty, zatím co levičkou sáhl dolů a navázal volný konec prvních dvou zásobních kotoučů další šňůry. Teď byl připraven. Měl teď v zásobě tři čtyřicetisáhové kotouče šňůry navíc ke kotouči, který právě odvíjel.
(...)
"Je o dvě stopy delší než člun," pronesl stařec nahlas. Šňůra se odmotávala, rychle, ale rovnoměrně, a ryba nebyla zachvácena strachem. Stařec se snažil udržet šňůru oběma rukama, aby se nenapjala až k prasknutí. Věděl, že kdyby se mu nepodařilo zvolnit rychlost ryby stálým tahem, ryba by mohla odvinout celou šňůru a přetrhnout ji.
(...)
"Ryba je taky můj přítel," pronesl nahlas. "Nikdy jsem takovou rybu ještě neviděl, ani jsem o takové neslyšel. Ale musím ji zabít. Jsem rád, že se nemusíme pokoušet zabíjet hvězdy."
(...)
Zabíjíš mě, rybo, pomyslel si. Ale máš na to právo. Nikdy jsem neviděl většího obra, nic tak krásného a klidného a vznešeného, jako jsi ty, bratře. Tak pojď a zabij mě! Je mi jedno, kdo zabije koho.
(...)
Přivázal rybu k přídi a k zádi a k veslařské lavičce uprostřed. Byla tak veliká, že mu to připadalo, jako by si k boku připoutával mnohem větší člun.
(...)
Nezabil jsi tu rybu jenom proto, aby ses udržel naživu a abys ji prodal jako potravu, říkal si v duchu. Zabil jsi ji z pýchy a protože jsi rybář. Miloval jsi ji, když byla naživu, a miloval jsi ji i pak. Když jsi ji miloval, nebyl to hřích zabít ji. Nebo byl to snad hřích tím větší?
(...)
Žralok je rychle dohnal odzadu, a když se vrhl na rybu, viděl stařec jeho otevřenou tlamu a podivné oči a slyšel cvaknutí jeho zubů, když se zahryzl do rybího masa těsně nad ocasem. Žraločí hlava vyčnívala z vody a jeho hřbet se vynořoval a stařec slyšel, jak se na jeho velké rybě trhá kůže a maso.
(...)
Od chvíle, co byla ryba zmrzačena, se na ni nepodíval. Když byla zasažena ona, bylo mu, jako by byl zasažen on sám. Ale zabil jsem žraloka, který mou rybu zmrzačil, utěšoval se.
(...)
Nemohl už mluvit k rybě, protože ryba byla tak zle poničena. Pak se mu něco kmitlo hlavou. "Polorybo," řekl nahlas. "Rybo, která jsi byla. Lituju, že jsem se vypravil tak daleko. Zničilo nás to oba. Ale zabili jsme mnoho žraloků, ty i já, a mnoho jiných jsme zle potrefili."
(...)
Nikdy jsem nevěděl, jak je to lehké. A co tě porazilo? zeptal se sám sebe.
"Nic," odpověděl si nahlas. "Pustil jsem se moc daleko."
(...)
Brisa neustále sílela a dula teď prudce. Přesto však bylo v zátoce klidno a stařec najel na úzký pruh oblázků pod skalisky. Nebyl tu, kdo by mu pomohl, a tak vytáhl loďku tak daleko, jak jen dokázal. Pak vystoupil a přivázal ji k jednomu balvanu.
(...)
Když chlapec ráno nahlédl do dveří, zastihl jej ve spánku. Vítr dul tak silně, že čluny, zvyklé dát se i se sítěmi nést vlnami, dnes nevypluly a chlapec dlouho spal a pak přišel k starcově chatrči, jako přicházel každé ráno. Věděl, že stařec oddychuje, a pak spatřil jeho ruce a rozplakal se. Vyšel velice tiše ven, aby přinesl trochu kávy, a celou cestu po silnici plakal.
(...)
"Měřila od nosu k ocasu pět a půl metru," křikl na něho rybář s měřící šňůrou.
"To věřím," odpověděl chlapec.
(...)
"Nevěděla jsem, že žraloci mají tak pěkné, tak krásně vykrojené ocasní ploutve."
"Já taky ne," přidal se její společník.
O kus dál po silnici stařec ve své chatrči zase spal. Spal opět tváří dolů a chlapec seděl vedle a díval se na něho. Starému se zdálo o lvech.

Rozbor... nebo něco na ten způsob
Stařec a moře je existenciální novela. Vypravěč je vševědoucí a nadosobní, občas ale zmiňuje starcovy myšlenky. Jazyk je spisovný a v textu se objevuje hodně pojmů z baseballu a mnohá jména slavných hráčů. Hlavními postavami jsou stařec, který touží v životě ještě ulovit velkou rybu, dokázat, že jeho existence měla nějaký smysl. Má moc rád chlapce. Chlapec má rád starce a moc rád by s ním stále jezdil rybařit, ale rodiče mu to nechtějí povolit.

Jaká je hlavní myšlenka knihy
Můžete to chápat dvěma způsoby. První vyzdvihuje lidskou vůli a sílu, boj člověka s přírodou a vidí v knize spoustu symbolů na tato témata. Druhý pohled je pesimistický: tudíž že naše úsilí nemá žádnou cenu a není tedy nejmenší důvod se o něco pokoušet. V knize je také mnoho rozhovorů starce s rybou - o jejich vztahu. Někdo by mohl říct, že je to taky důležité a vypráví to o díle hodně, o vztahu autora k přírodě a tak podobně. Já bych ale řekla, že rybáři prostě jednoduše trpí samomluvou.

Ernest Hemingway a něco k jeho tvorbě
Ernest Miller Hemingway (1899-1961) byl americký spisovatel příslušící k takzvané "ztracené generaci". Za svůj život získal Nobelovu i Pulitzerovu cenu a kromě "Starce a moře" napsal například také "Komu zvoní hrana". Někdo jeho metodu psaní nazývá metodou "ledovce". Napíše toho málo, ale čtenář, pokud nad tím vším přemýšlí, z toho vyčte hodně. Jeho život ukončila puška. Neví se, zda-li se jednalo o sebevraždu, či nehodu během čištění zbraně.

Jak se mi to líbilo a nelíbilo
Přišla mi moc pěkná myšlenka, že stařec měl výčitky, že zabil tak nádhernou rybu a pak se jí snažil ze všech sil ochránit před žraloky, cituji "před zneuctěním". Když se nad tím zamyslíte metaforicky... je to krásné. Nevím, proč se mi to líbilo úplně nejvíc z celé knihy, víc, než popisy moře, i když já moře zbožňuju. Stejně mi ale bylo líto, že to tak skončilo. Na druhou stranu... muselo. Aby to byla novela.

Shrnutí
Existenciální novela od slavného a významného amerického spisovatele. Kdybych měla shrnout děj v jedné větě, asi bych řekla toto: Stařec se snaží sám sobě dokázat, že za život něco vykonal, a rozhodne se ulovit tu největší a nejnádhernější rybu v celém širém moři. (Je to trošku přikrášleno, ale co neudělat pro efekt, že.) Čtivé, nemá to moc stránek a ještě ke všemu to máte k maturitě.

HODNOCENÍ: 8/10

Četli jste něco od autora? Líbilo se vám to? Co říkáte na Starce a moře?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?

Byl jsem tu! :D

Komentáře

1 Orida Orida | Web | 13. října 2014 v 11:53 | Reagovat

Príde mi neskutočne pekné, že niekto rozoberá knížočku, ktorá je ako povinné čítanie v škole :) Aspoň je vidno, že nie každý má zo školských lavíc k povinnostiam odpor :D

2 Neriah Neriah | E-mail | Web | 13. října 2014 v 23:30 | Reagovat

Krásná kniha. Zkoušela jsem od autora číst nejdřív Povídky, ale nevydržela jsem u toho. Stařec a moře se mi ale četl skvěle a celé mě to nesmírně bavilo. Bohužel v povinné četbě jsme měli pouze již zmíněné Povídky, a těm už jsem šanci znovu nedala. Možná bych to jednou měla udělat... Třeba budu překvapená, kdo ví?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD