Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Recenze (a pokus o rozbor): Mark Twain - Dopisy z planety Země

7. dubna 2014 v 7:00 | Cleo |  Čtenářský deník
Potřebovala jsem číst něco od Marka Twaina, takže když jsem našla doma Dopisy z planety Země, byla jsem hrozně vděčná a hned jsem se pustila do čtení. V recenzi tentokrát najdete celkem hodně ukázek, a opravdu si je přečtete, protože jsou naprosto fantastické.

..
Autor: Mark Twain
Originální název: Letters from the Earth
Vydáno: Práce, 1987
Překlad: Jitka Beránková a Josef Schwarz
Kniha: 176 stran, paperback
[více info] [koupit]

Sbírka esejů Marka Twaina s biblickým tématem. Rozhodně se ale nemusíte bát, že byste se nudili. Mark Twain s humorem ukazuje v dopise od Satana všechny absurdity Bible a křesťanské víry, všechno okořeněno neskutečnou dávkou humoru a lehkostí. V deníku Adama a Evy poukazuje na rozdíly mezi pohlavími a jejich pohledy na svět, jaké to muselo mít vychovávat první děti a tak podobně. V Dopise na svět zase následuje ukázka, jak by vypadaly oficiální písemné vyjádření z nebe ohledně modliteb.

V knize jsou dále obsaženy nedokončená díla z života Marka Twaina: Burlesky o etiketě, Z anglického zápisníku, úvaha nad tím, zda-li byl svět stvořen pro člověka a proč se považuje za nejvyššího živočicha.


Zamilovala jsem se. Do koho? Marka Twaina.
Už když jsem si na internetu přečetla anotaci téhle knížky, věděla jsem, že se do ní prostě musím pustit. Neříkám, že křesťanství je úplně špatné náboženství, vždyť sama jsem tak napůl křesťanka, ale kniha krásně upozorňuje na všechny ty absurdity víry. Mark Twain je můj hrdina a podle mě naprosto fantastický spisovatel s naprosto jedinečným smyslem pro humor.

Celá kniha se četla krásně a rychle, jenom u nedokončených děl se mi to četlo trošku hůř, ale pořád nic, s čím bych se nedokázala smířit.

Mark Twain
Mark Twain (vlastním jménem Samuel Langhorne Clemens, 1835-1910) byl americký spisovatel a humorista. Za svůj život napsal mnohá díla, která se dočkala světového věhlasu. Mezi nejznámější patří například Dobrodružství Toma Sawyea, Dobrodružství Huckleberryho Finna, Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše a Princ a chuďas.

Část první: Dopisy z planety Země
V této části jsou obsaženy dopisy Satana andělům, ve kterých popisuje lidskou absurditu. Satan byl poslán za trest na zem a tak andělům může sdělit všechny své dojmy. V dopisech popisuje zejména nelogiku křesťanství. Lidé nevydrží ani dvě hodiny v kostele, ale chtějí do nebe, kde všichni pořád jenom zpívají a hrají na harfu. Na zemi se lidé nemůžou milovat, ale v nebi budou, jeden vedle druhého, bez rozdílů rasy, všude se bude rozprostírat jen nekonečná láska.

V lidském nebi každý zpívá. Člověk, který nezpíval na Zemi, zpívá na nebi, člověk, který na Zemi neměl hudební sluch, ho na nebi nabude. Tento univerzální zpěv není jen příležitostný, není jej slyšet pouze tu a tam, nepřerušují jej časové úseky ticha. Zpívá se pořád, celý den a každý den. dvanáct hodin denně. A nikdo před tím neutíká, ačkoli na Zemi by byl sál za dvě hodiny prázdný. A pěji se pouze církevní chorály. Vlastně ne, pouze jediný církevní chorál. Slova se neustále opakují, je jich jen asi tucet, žádný rým a žádná poezie: "Hosana, hosana, hosana, Bože zástupů, hurá, hurá, hurá! bum! bac! a-a-ach!"
V mezidobí hraji všichni na harfy - ty milióny a milióny! - zatímco na Zemi hraje nebo touží hrát na nějaký hudební instrument sotva dvacet lidí z tisíce. Představte si ten ohlušující uragán zvuku - milióny a milióny hlasů najednou vřešti a milióny a milióny harf do toho současně brnkají! Ptám se vás: není to ohavnost, není to hnus, není to hrůza?
(...)
Vynálezce toho jejich nebe do něj nacpal všechny národy celé Země v jednom houfu. Mají si tam být absolutně rovni, žádný se tam nemůže povyšovat nad druhého. Mají tam být "bratry". Mají se tam bez jakéhokoli omezení mezi sebou stýkat, společně se modlit, společné brnkat na harfy, společně povykovat hosana - běloši, negři, židi, všichni bez rozdílu. Tady na Zemi všechny národy nenávidí všechny ostatní národy a všechny dohromady svorně nenávidí židy. A přesto každý zbožný jednotlivec nebe uctivá a chce se do něho dostat. Skutečně chce. A ve svém svatém vytrženi si myslí, že myslí, že kdyby se tam dostal, zahořel by láskou ke vší pozemské populaci a objímal by kdekoho na potkání! Člověk je zkrátka div všech divů! Kéž bych věděl, kdo ho vynalezl!

Křesťanský bůh je milosrdný, laskavý a odpouští vše, ale přesto vymyslel statisíce způsobů, jak lidi trápit a terorizovat. Adamovi a Evě taky neodpustil, když je vyhnal z ráje, ani náhodou, on je potrestal věčným utrpením, stejně jako celou lidskou rasu. Vymyslel nemoci, spoustu různých zákeřných nemocí, které mají člověka jen mučit a mučit. Vymyslel nesčetné množství breberek, které lidem stěžují život. Když Noe musel zachránit na arše každého živočicha, jej, kolik na sobě asi musel přenášet cizopasníků? A potom, když se lidé uzdraví - vždy je to přece z vůle boží! Ani slovo o tom, že bůh je nakazil.

Bůh určuje, jací lidé budou. Je to jen na něm. Z jeho vůle. To znamená, že když je někdo lhář, není to prostě podle Bible jeho vina. Ale Bůh stejně ví, že je skvělé lidi trestat. Tak proč ne, když je tak stvořil? Tohle a spoustu dalších zajímavých postřehů najdete právě v této části. Upřímně se mi asi nejvíce líbila ta část s Noem.

K záchraně si zvolil Noema a jeho rodinu, zbytek se chystal vyhubit. Naplánoval archu a Noe ji postavil. Ani Bůh, ani Noe předtím žádnou archu nepostavili, nevěděli o archách vůbec nic, takže se dalo čekat, že to bude něco mimořádného. Taky bylo. Noe byl farmář, a ačkoli věděl, jaké parametry má archa splňovat, byl naprosto neschopný říct, zda bude dost velká (což nebyla) na všechno, co se od ní čekalo, a netroufal si Pánu poradit. Bůh nevěděl, že není dost velká, ale riskoval a přiměřené rozměry nenavrhl. Nakonec byl koráb mnohem menší, než měl být, a svět na to dodnes doplácí.
(...)
Noe počal sbírat zvířata. Měl sebrat po jednom páni všeho, co ve zvířecím světě chodilo, plazilo se, plavalo či létalo. Jsme odkázáni pouze na dohady, jak dlouho tento sběr trval a kolik to stálo, neboť o těchto detailech neexistuji záznamy. Když Symmachus v císařském Římě dělal přípravy na uvedení svého mladistvého syna do světa dospělých, vyslal muže do Asie, Afriky a jinam, aby shromáždili divoká zvířata pro zápasy v aréně. Těmto mužům trvalo tři roky, než zvířata shromáždili a dopravili do Říma. Chápejte, šlo pouze o čtvernožce a aligátory - nešlo o ptáky, o žáby, o červy, o vši, o krysy, blechy, klíšťata, housenky, pavouky, mouchy, moskyty - nešlo o nic jiného než o obyčejné čtvernožce a aligátory. A z čtvernožců jenom o ty bojovné. Přesto to bylo, jak jsem řekl: shromáždit je trvalo tři roky a náklady na zvířata, dopravu a mzdy dosáhly výše 4 500 000 dolarů.
(...)
Tisíce a tisíce takových potvůrek je velice obtížné chytit, a kdyby se toho Noe nevzdal a nerezignoval, chytal by je dodneška, jak se píše v knize Leviticus. Nechci ovšem tvrdit, že Noe schválně nedodržel svůj slib. To rozhodně ne. Pochytal tolik potvor, na kolik měl místo, a pak toho nechal.

Část druhá: Písemnost Adamovy rodiny (neboli Deník Adama a Evy)
V této části se Mark Twain ztotožňuje jak s Adamem, tak s Evou, a popisuje jejich životy pěkně den ode dne. Nejkrásnější podle mě je, jak Adam poprvé potkává Evu a nedokáže pochopit její logiku. Její neustále přesvědčení o tom, že má ve všem pravdu, že svět je krásný, barevný, nechápe, proč pořád pláče a chce se jí zbavit.
Další sranda nastává, když se jim narodí první dítě. Adam se toho podivného živočicha chce zbavit, ale Eva prostestuje. Adam nejdřív tvrdí, že je to ryba, potom, že je to podivný druh klokana a snaží se ulovit další exemplář, což se podaří vlastně až Evě. I když... ona ho tak úplně neulovila, že.

PONDĚLÍ - To nové stvoření s dlouhými vlasy hodně překáží. Pořád se kolem mne motá a sleduje mě. Nemám to rád, nejsem na společnost zvyklý. Radši si má to stvoření zůstat s ostatními živočichy... Je dnes zamračeno, fouká od východu, takže si myslím, že nám bude pršet. Nám? Kde jsem to slovo vzal? Už si vzpomínám. Používá ho to nové stvoření.
(...)
NEDĚLE - Přestál jsem to. Tenhle den začíná být čím dál obtížnější. Minulého listopadu byl vybrán a zvolen jako den odpočinku. Takových dní jsem už předtím měl šest v jednom týdnu. Dnes ráno se to nové stvoření snažilo krást jablka ze zakázaného stromu.
(...)
ÚTERÝ - Začala se zabývat jedním hadem. Ostatní živočichy to těší, protože pořád s nimi experimentovala, takže je to otravovalo, a těší to i mě, protože ten had mluví, a to mi umožňuje, abych si odpočinul.
(...)
O ROK POZDĚJI - Dali jsme tomu jméno Kain. Chytila to, když jsem byl lovit zvěř na severním břehu jezera Erie, a to ve stromoví dvě míle od našeho úkrytu - nebot o možná byly čtyři míle, tím si není jistá.
Něčíms e nám to podobá a je to možná nějaký náš příbuzný. Tak si to alespoň myslí ona, ale podle mého soudu je to omyl.
(...)
Ještě pořád si myslím, že je to ryba, ale jí je to jedno, co to vlastně je, a nechce mi dovolit, abych to vyzkoušel.
(..)
STŘEDA - Není to ryba. Nedokáži dost dobře rozhodnout, co to vlastně je. Vydává to podivné ďábelské zvuky, když to není spokojeno, a říká to "hů-hů", když je to spokojeno. Není to jeden z nás, protože to nechodí, není to pták, protože to nelétá, není to žába, protože to neskáče, není to had, protože se neplaczí, a určitě vím, že to není ryba, i když se mi neposkytuje příležitost zjistit, zda to umí, nebo neumí plavat.
(...)
O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI - Byl to lov strašně únavný, ale úspěchu jsem nedosáhl. Kdežto ona, aniž se hnula z domácích pozemků, chytila mezitím dalšího! Tolik štěstí jsem já co živ neměl. Mohl bych v těch lesích lovit sto let a nikdy bych na takového tvora nenatrefil.
V další kapitole je Evin deník. Abych byla upřímná, ten mě tolik nebavil, ale je v něm krásně ukázána dívčí citlivost a jemnost. (Chrumpf, nedusím se.) A další... typické vlastnosti žen.
Jakmile jsem zjistila, že to umí mluvit, znovu jsem se o to začínala zajímat, protože ráda mluvím; mluvím celý den, mluvím i ve spánku, a to vždy velmi zajímavě, ale kdybych měla ke komu mluvit, dokázala bych to dvojnásob zajímavě, a pokud by si to kdo přál, nikdy bych mluvit nepřestala.
(...)
Můj první žal. Včera se mi vyhýbal a zjevně si přál, ať na něj nemluvím. Nemohla jsem tomu uvěřit a napadlo mě, že je to nějaký omyl, protože mně se s ním líbilo, ráda jsem ho slyšela mluvit. Jak se tedy mohlo stát, že on ke mně má pocity tak nelaskavé, když já se ničeho nedopustila?

Konec Evina deníku mě trošku rozesmutnil, ale s tím se holt nedá nic dělat. Nikdo nežije věčně.

Část třetí: Dopis na svět
Kdyby andělé odepisovali na modlitby formálním dopisem, vypadalo by to asi nějak takhle. Zda-li byla žádost přijata, nebo zamítnuta a tak dále.

Pokud jde o Vaše modlitby za týden končící devatenáctým tohoto měsíce, mám čest podat Vám tuto zprávu:
1. Za počasí, jež by zvýšilo cenu kamenného uhlí o patnáct procent na tunu. Vyhovuje se.
2. Za příliv pracovních sil, aby tak mzdy klesly o deset procent. Vyhovuje se.

Část čtvrtá: Z nedokončených burlesek o etiketě
V této části je popsáno, jak se člověk má chovat na pohřbu a při požáru. Koho zachránit jako první, koho jako poslední, koho přehlédnout úplně. Je to vtipné, ale škoda, že bylo napsáno jen pár stránek.

Ostatní materiál zachraňujeme v následujícím pořadí:
13. Nemluvňata
14. Děti do deseti let
15. Mladé vdovy
(...)
27. Tchyně

Část pátá: Z anglického zápisníku
Této části jsem věnovala asi nejméně pozornosti. Popisy míst, občas zajímavé myšlenky, ale to šlo tak trošku mimo mě.

Část šestá: Proklaté lidské plemeno
Úvaha Byl svět stvořen pro člověka? a pojednání Nejnižší živočich uvažuje nad tím, proč má člověk tak vysoké seběvdomí, považuje se za nejvyspělejšího a jedinečného tvora, kolem kterého se točí celý svět.

Čas vymezen pro prvohorní paleozoikum se naplnil, takže bylo třeba začít s dalším stadiem přípravy světa pro člověka - zahájit dobu mesozoickou a stvořit pár plazů. Neboť plazy bude člověk potřebovat. Ne k jídlu, ale aby se z nich sám vyvinul. Tohle byl ten nejdůležitější úsek plánu, proto byl pro něj čas vymezen štědře - třicet miliónů let.

Shrnutí
Naprosto fantastická a humorná knížka, kterou si prostě musíte přečíst. Výhodou je, že její četba vám může pomoci například i při maturitě, když na to přijde. Mark Twain se prokázal jako jedinečný génius - a zařadil se mezi mé nejoblíbenější autory.

HODNOCENÍ: 9,5/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co je pro tebe nejdůležitější?

Rodina
Láska
Peníze
Vzdelání

Komentáře

1 Michelle Michelle | Web | 10. dubna 2014 v 12:46 | Reagovat

zní to dobře. můj seznam četby na léto se prodlužuje závratnou rychlostí!
mám ráda tenhle typ knížek. Twain patří k těm, co uměli být i dobře sarkastičtí a právě ta díla, kde je tohle poznat mám ráda. Díky za tip! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD