Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Recenze: Ian Fleming - Casino Royale (James Bond #01)

16. února 2014 v 22:12 | Cleo |  Čtenářský deník
Neexistuje snad jediný člověk, který by neznal Jamese Bonda. Už o mnoho méně lidí ale ví, že známé filmové sérii předcházely úspěšné knihy od britského spisovatele/agenta Iana Fleminga, který vytvořil Jamese Bonda podle sebe. Kniha Casino Royale, i když filmově vyšla teprve nedávno, byla napsána jako úplně první a já ji samozřejmě četla. Jak se mi to líbilo a jestli je to lepší než film se samozřejmě dozvíte v mé recenzi.

..
Autor: Ian Fleming
Originální název: Casino Royale
Vydáno: například XYZ, 2006
Překlad: Ivan Němeček, 1992

James Bond, agent 007. Nebezpečný, spolehlivý a věrný britské tajné službě. Zabil už několik lidí, proto se z něj stal dvounulový agent. A teď mu na stole přistála nabídka na akci, která se neodmítá.

Le Chiffra, ruský agent, velký karbaník. Pořádně mu teče do bot a potřebuje získat peníze. Hodně peněž. A jelikož celý jeho život je spojen s kartami a prostitucí, je docela jasné, že když prostituce selhala, vrátí se k hazardu.

Přijíždí tedy do malebného městečka Royale, kde se v casinu hrají hry o velké peníze a musí se v partii utkat s jedinečným Jamesem Bondem, který získal za úkol Rusa porazit, ať to stojí, co to stojí. Společnost mu dělá americký agent Leiter a úžasná asistenka šéfa oddělení sekce zaměřené na Sovětský svaz, Vesper. Tohle bude mise k zapamatování.


Jak jsem se k tomu dostala
Už je to delší doba, co jsem si v učebnici angličtiny četla ukázku s Muže se zlatou zbraní. Ale až po uvedení seriálu Fleming jsem si řekla: sakra, měla bych zkusit něco od něj přečíst. Vždyť ten chlápek vytvořil legendu. Tu přece nemůžu jen tak přehlížet. A tak jsem si knihu koupila a jelo se.

Bond, James Bond
Nemusím tady snad dlouho rozebírat fakt, že knihy i filmy jsou zaleženy na jednom jediném - Jamesi Bondovi, hlavní postavě s neobyčejným šarmem, nepřemožitelném agentovi, který zvládne i ty nejtěžší mise. Všechny ženy chtějí být s ním a všichni muži chtějí být jako on. A o tom to celé je.

Tajná britská služba, jako ji všichni známe
Všichni ví, že James Bond není jediná světoznámá postava v sérii. Dále je jím M, šéf britské tajné služby, jeho asistenka Moneypenny, pan Q, který se stará o vešketé technické vybavení.

Tři měsíce poté, 13. dubna, byl vydán ve Francii zákon číslo 46685, nazvaný Loi Tendant á la Fermeture des Maisons de Tolérance et au Renforcement de la Lutte contre le Proxénétisme.
Když M dospěl k této větě, zavrčel a stiskl tlačítko intercomu.
"Šéf oddělení S?"
"Pane?"
"Co má tohle slovo ksakru znamenat?" Přehláskoval je.
"Pasáctví, pane."
"Tady nejsme v Berlitzově jazykové škole, pane. Pokud se vyžíváte ve francouzských jazykolamech, připojte vysvětlivky. Nebo ještě lépe, pište rovnou anglicky."
"Promiňte, pane."
M přerušil spojení a vrátil se k memorandu.

Co je ale jiné, je například drink, který James Bond rád popíjí. Žádné protřepat, nemíchat. To ne. Ani náhodou. Je to mnohem komplikovanější. Na druhou stranu, nejspíše si to málokdo zapamatuje.

"Martini," řekl. "Jednou. Do vysoké sklenice na šampaňské."
"Oui, monsieur."
"Ještě moment. Tři díly Gordona, jeden vodky, půl dílu Kina Lillet. Dobře to promíchejte, až to bude ledové, a pak přidejte velký silný plátek citronu. Rozuměl jste?"
"Jistě, monsieur." Barman vypadal potěšeně.
"A sakra, tomu říkám drink," prohlásil Leiter.

Mise: vyhrát v kartách
Tato kniha není o žádné vražedné misi. Jde jen o to, porazit ruského pasáka v kartách, to je všechno. Ale věci se můžou snadno pokazit. Zvláště, je-li mezi Bondovými lidmi zrádce. A i kdyby tam nebyl, Le Chiffra je docela silný karetní protivník. Bond se bude muset hodně snažit, aby to zvládnul. Ještě štěstí, že miluje výzvy.

(...) Nade všechno se mu líbilo, že ve hře si člověk svůj osud chystá sám. Jen sebe může chválit, jen sebe může lát. Štěstí je sluhou, nikoli pánem. Můžete je zaplašit lhostejným pokrčením ramen, nebo se ho chopit. Musí se mu rozumět, rozpoznat je a nenechat se strhnout špatným odhadem, neboť ve hře je smrtelným hříchem zaměňovat hráčskou chybu za smůlu. A štěstí ve všech svých obměnách chce být milováno, nikoliv obáváno. Bond viděl štěstí jako ženu, které je třeba se jemně dvořit nebo ji znásilnit, ale nikdy s ní kupčit nebo zalézat. Mohl si poctivě přiznat, že kvůli ženám ani kartám se dosud netrápil. Připouštěl však, že ho jednoho dne může srazit na kolena štěstí nebo láska. Kdyby se to stalo, zařadil by se vědomě mezi kteří platí ještě než prohráli, kteří se smířili se svou omylností. (...)

Trocha rozptýlení nemůže uškodit
Bond je naštvaný, když se dozví, že parťačku mu bude dělat žena, Vesper. Zastává názor, že ženy jsou jen pro potěšení a nemá cenu je tahat do pracovních záležitostí. Po nějaké době mu ale dojde, že ji chce, poté, že se do ní zamiloval. A to mu může přivést nejeden problém. Možná, že měl přece jen pravdu, když tvrdil, že ženy a byznys nepatří k sobě.

"V první řadě," vdechl zhluboka kouř, "tě určitě potěší, až ti prozradím, kdo tady s tebou bude pracovat. Je velmi pěkná," (Bond se zamračil) "skutečně velmi pěkná."
(...)
Bonda to nikterak nepobavilo. "Proč mi sakra posílají ženskou?" řekl rozhorčeně. "Copak si myslí, že je to nějaký piknik?"
(...)
A pak mu přišla na mysl ta nepříjemná záležitost s tou holkou. Bond si povzdechl. Ženy jsou pro chvíle oddechu. Při práci jen překážejí a rozptylují člověka sexem a zraňují jeho city a vůbec s sebou neustále vlečou tu emocionální zátěž. Člověk aby na ně pořád dohlížel a staral se o ně.

Jak je to psáno
Ze začátku jsem se bála, že to bude málo čtivé a že na svoji dobu to sice byla legenda, ale v dnešní době to bude silně zaostávat. Ale ne, silně jsem se zmýlila. Fleming píše úžasně a naprosto mě dostávají některé jeho úvahy o životě a bytí agentem.

"Abychom dokázali rozlišit dobro od zla, vytvořili jsme si dvě představy, reprezentující ty nejzazší extrémy - nejhlubší čerň a nejneposkvrnější běl - a ty nazýváme Ďábel a Bůh. Jenže to je tak trochu podvod. O Bohu máme jasnou představu, vidíme pomalu každý jeho vous. Ale Ďábel? Jak vypadá Ďábel?" Bond se vítězně podíval na Mathise.
Mathis se ironicky zasmál.
"Jako žena."
(...)
"Obklop se lidmi, milý Jamesi. Bojuje se za ně snadněji, než za principy."
Zasmál se. "Ale ne abys mi udělal to, že se staneš sám člověkem. Přišli bychom o nádherný stroj." Rozloučil se pokynem ruky a zavřel za sebou dveře.
"Hej," zavolal Bond. Kroky se však rychle vzdalovaly chodbou.

Kniha neobsahuje příliš mnoho akčních scén, spíše ty rozhovory a hraní karet. I tak se ale nemusíte bát, že to nebude napínavé. Bude. A hodně. Pokud máte rádi tajné agenty, příběh vás naprosto polhltí a ani nepoznáte, že se to odehrává před padesáti lety (až na to, že uslyšíte slova jako SSSR, KGB a Východní Berlín - aneb nažhavte Wikipedii).

Hrajeme karty a ruletu
Líbí se mi, že Fleming nezapomíná na to, že knihu bude číst i někdo, kdo se nevyzná v kartách a neví, jak se hraje ruleta. Krásně to všechno vysvětluje a já si hned připadám zase o něco chytřejší. Možná, ale jenom možná, kdybych musela splnit nějakou misi v utajení, měla bych šanci na úspěch... Takhle by to mělo být.

Kouř, peníze a pot
Odehrává se to v minulém století. Z knihy kape pot při hraní o velké peníze, kouří se jedna cigareta za druhou a vy můžete doslova nasávat tuto atmosféru prostřednictvím stránek. Najednou máte neobyčejnou chuť popadnout telefon, vytočit nějaké číslo - doopravdy vytočit a mluvit britským přízvukem.

Co mě trošku štvalo
Zatím tady hlásám samou chválu, ale je jasné, že kniha má i své stinné stránky. Tou první je francouzština. Odehrává se to ve Francii, takže jistě, že se tam bude mluvit francouzsky, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby překladatel ty slova překládal, a ne je používal jako jasnou věc. Většinu jsem si domyslela, ale... Ale.

Druhá trochu frustrující věc byl Bondův přístup k Vesper. Sice nejsem Bond ani Bondgirl, ale nepřijde mi, že Bond by byl někdo, kdo by svoji drahou polovičku nazýval přeslazeně miláčku. Přišlo mi to nepřirozené, podivné a... nepasující. I když na druhou stranu, možná Bond takový má být. Jenom filmy mi zkazily tu představu. (Stejně tak že Bond má mít černé vlasy a šeděmodré oči. Jenom konstatuji.)

Černý mezi bílými
Kdo viděl film, už jistojistě ví, kdo že je ten zrádce, který nakonec naláká Bonda do krásné mučící pasti a připraví ho o srdce. Vesper, dvojitá agentka. Sice se nakonec do Bonda zamiluje, ale už je pozdě, nedokáže s tou vinou žít - a zabije se. Milovala i jiného muže, ten je mrtev. A tím končí její život. Bond se s tím vyrovná, je to Bond, že, a vrátí se zpět ke své práci agenta, o které tolik pochyboval.

Zazvonil telefon a Bond zdvihl sluchátko. Byl to styčný důstojník, jediný člověk v Londýně, který směl telefonovat odjinud než z centrální budovy. A to jen v nejnaléhavějších případech.
"Tady je 007," řekl Bond. "Hlásím výjimečný stav. Slyšíte mě? Okamžitě nahlaste, že 3030 byla dvojitá agentka. Dělala pro Rusy. Ano, sakra, řekl jsem, byla. Ta čubka už je po smrti."

Shrnutí
Zajímavá knížka, která zaručuje nový, zcela jiný požitek z Jamese Bonda. Kniha, která dala vzniknout legendě. Je dobře napsána, zápletka je zajímavá a každý fanoušek Jamese Bonda by ji rozhodně měl mít přečtenou. Takže na nic nečekejte a pokud nejste přímo odpůrci tajných agentů, koukejte rychle mazat do knihovny/knihkupectví.

HODNOCENÍ: 7,5/10

Máte rádi Jamese Bonda? Jaké jste viděli filmy? Jaký je váš nejoblíbenější? Který naopak nesnášíte? Četli jste nějakou knihu? Pokud ano, jak se vám to líbilo. Pokud ne, lákalo by vás to? Diskuze je vždy otevřená. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?

Byl jsem tu! :D

Komentáře

1 Date tree Date tree | E-mail | Web | 18. února 2014 v 21:34 | Reagovat

Neviděla jsem ani jeden díl Jamese Bonda a vůbec jsem netušila, že existuje i v knižním provedení. Určitě mě to velmi láká, přeci jen, je to jeden z nejslavnějších filmů. :)

2 Aimee Skellington Aimee Skellington | Web | 19. února 2014 v 18:40 | Reagovat

Teda knížku jsem nečetla.. film jsem viděla a na machýrka jako je Bond mi taky miláček přijde až moc přeslazený :D

3 Yanna Asia Yanna Asia | E-mail | Web | 19. února 2014 v 21:00 | Reagovat

A zrovna minule jsem měla tuhle knihu v ruce v knihovně, ale nakonec jsem ji vrátila zpátky do regálu s tím, že dám přednost jiné. Možná jsem neudělala dobře a budu to muset napravit. :D

4 Černý Drápek Černý Drápek | Web | 22. února 2014 v 23:13 | Reagovat

Díky za inspiraci. Hned zítra jí musím splašit a přečíst! :)

5 Arya Arya | Web | 23. února 2014 v 12:04 | Reagovat

Super recenze, já se zahanbeně přiznávám, že jsem od Fleminga ještě nic nečetla, ale budu to muset napravit. Docela bych si knížku přečetla. Moc se mi líbí jak je popsaný ten drink. :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD