Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Setkání s literární postavou

4. září 2013 v 20:35 | Cleo |  Povídky
Takže, rozhodla jsem je zase jednou zapojit do soutěže na Srdci blogu. Více než ceny mě lákala ta výzva, napsat o setkání s literární postavou, a toho jsem se samozřejmě hned chytla. Napadlo mě jich spousta, ale nakonec jsem se rozhodla napsat právě tuto. Vím, není to žádný velký zázrak, ale i tak jsem to chtěla zkusit :) ještě než mě nazvete vymydleným fanouškem PJ a jeho světa, uvědomte si jednu věc - já jím jsem.


Jak jsem potkala svoji oblíbenou knižní postavu
Stalo se to v úterý. Město bylo zakryto obrovskými tmavými mraky a na ulicích vládl chaos. Všichni věděli, že brzy začne bouře, a chtěli se co nejdříve dostat domů. Bohužel autobusovou dopravu něco blokovalo. Šum a naštvané klábosení do telefonů se šířilo ulicemi a perfektně dokreslovalo stresovou atmosféru.
Seděla jsem na lavičce u pláže a vychutnávala si klidný pohled na oceán. Necítila jsem tlak okolí. Bylo mi jedno, jestli zmoknu. Bylo mi jedno, že ostatní mají nervy v háji. Jako vždy.
Pak se stalo něco, co mi vzalo dech. Z moře se vynořila obrovská chobotnice. Sápala se po písku ven z vody, ale něco ji táhlo zpátky. Viděla jsem to jenom já, nebo si toho ostatní nevšímali? Ale vůbec na chobotnici nereagovali. Usoudila jsem, že mám asi vidiny. Hloupost. Nemám.
"Tu máš!" Zakřičel odněkud hlas. Z moře vyběhl kluk. Od pohledu mu mohlo být asi sedmnáct, měl tmavě hnědé až černé vlasy a fascinující oči připomínající barvu moře. Ale moment. Toho já odněkud znám. Ale ne, to není přece možné. Ano, vypadá úplně stejně, jako jsem si ho vždycky představovala, ale ne, to je nesmysl.
A pak jsem ho uviděla. Ten meč. Byl krásný zlatý a zarážel ostří do chapadel chobotnice. Nakonec ho zabodl do hlavy a chobotnice se rozpadla v prach.
"Fíha," zaskučela jsem a netušila jsem, že to bylo tak hlasité, že jsem upoutala jeho pozornost. Podíval se na mě. Srdce mi poskočilo. Posadil se vedle mě na lavičku, meč změnil v propisku a uložil ji do skryté kapsy v bundě.
"Umíš prohlédnout mlhu." Usmál se na mě. "Další smrtelnice, která vidí pravdu." Koukala jsem na něj asi dost vyjeveně. Ale on jen prohlásil: "Tak se měj. Musím jít lovit další nestvůry. Navštiv mě ale někdy v Táboře." Pak zamával a zmizel v moři.
Byl to Percy Jackson.

Takže, chci slyšet vaše názory! :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Co je pro tebe nejdůležitější?

Rodina
Láska
Peníze
Vzdelání

Komentáře

1 Talie Talie | 17. prosince 2015 v 15:46 | Reagovat

Je to skvělý :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD