Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Recenze (a pokus o rozbor): J.D. Salinger - Kdo chytá v žitě

19. srpna 2013 v 23:21 | Cleo |  Čtenářský deník
Rozhodla jsem se pustit do nějaké "hodnotnější" četby, když jsem celou dobu pověšená na nějaký ty super-inteligentní fantasy knihy. První mi pod ruku přišla kniha Kdo chytá v žitě a musím říct, byla jsem hodně příjemně překvapená. (Tento článek jsem zařadila k tématu týdne Život, protože je to klíčové slovo této knihy.)

Autor: J.D. Salinger
Originální název: The Catcher in the Rye
Vydáno: Knižní Klub, 2010
Překlad: Pellarovi
Kniha: 192 stran, 132 x 207, hardback

Holden Caufield není typický kluk z bohaté rodiny. Jeho rodiče se neustále snaží, aby mu našli dobrou školu, ale on se vůbec nesnaží se na žádné z nich udržet a raději přemítá o životě, pije černou kávu a kouří, "jen tak z recese".

Když ho vyhodí z Pencey, které říká "škola plná tajtrdlíků", ví, že doma bude mít pořádný průšvih. Na škole má zůstat ještě skoro týden - ale ne, když zjistí, že jeho kamarád měl rande s holkou jeho snů, rozhodne se odtamtud pěkně rychle vypadnout.

Po cestě zažívá spoustu "dobrodružství", potkává spoustu zajímavých i zlých lidí, dělá si obrázek o skutečném životě a sní o tom, jaké by to bylo kdyby něco bylo v jeho životě jinak.

Kniha patří mezi klasické tituly americké poválečené literatury.


Styl psaní
Co mě na téhle knize zaujalo nejvíc, je styl, kterým autor příběh vypráví. Je pěkný, takový návykový, jedinečný, občas vám trošku brnká na nervy, ale pak se s ním zase ztotožníte a je to v pořádku. Následně ho zase milujete. A tak pořád dokola. Autor se snažil, aby to vypravování OPRAVDU znělo jako od Holdena, navíc neustále používá fráze "měl jsem z toho vítr", "jen tak z recese" a "to mě umrtvilo". Abych pravdu řekla, to mě umrtvilo.

Holdenova osobnost
Holden je velice zvláštní. Těžko říct, jestli bych mohla říct reálný, protože jsem ještě nikoho jako je on v životě nepotkala, ale ono to je asi dost těžké, protože většinou má nálepku "neviditelný" nebo "podivný". Holdenův život nejvíce podle mě ovlivnila smrt jeho mladšího bratra Allieho. Upnul se na svoji mladší sestru Phoebe, kterou má velice rád a podle mého názoru je ona to poslední, co ho ještě drží při zemi.

V životě nemá skoro žádnou radost. Je to popleta, nemá žádný cíl a vlastně je celkově trošku jako ze starého filmu. Brečí, ano, to ano, to hodně často lidé zmiňují v recenzích a rozborech. Holden je hodně citlivý, ale okolí to nedává najevo. Jen čtenářům. Kniha je něco jako jeho deník.

Hodně záleží na tom, jak si Holdena představíte a jaké máte hodnoty. Pokud si ho od začátku představíte jako toho ošklivého kluka odvedle z baráku, nebude se vám kniha ani trochu líbit.

Kniha jako taková
Obecně je docela těžké tuto knihu rozebrat, protože každý ji vidí úplně jinak, takže to, co vám tady říkám já, vám po přečtení může připadat jako pindy, které nemají žádné hlubší opodstatnění. Někteří v tom vidí příběh zničeného týpka, jiní dobrodružství citlivého kluka. Tohle je vyloženě taková ta kniha, která přilne k vaší osobnosti a záleží jen na vás, jak ji pojmete a jestli vám sedne.

Je to americká kniha, to ano, ale nečekejte v tom nic podle "amerického vzorce". Na konci knihy se nedostanete k polibku s krásnou hlavní představitelkou (je to klišé), ale úvahy nad vypravováním. Je to skutečně Holdenův zážitek z několika dnů, ne z jeho života, takže ani nemůžete čekat, že na konci potká svoji životní lásku. I tak by mě ale zajímalo, co bylo s Holdenem dál.

Holden často mluví o společenských konvencích a na mnoho věcí má dosti vyhraněné názory. Některé citáty z knihy jsou docela poučné a já vám jich sem pár dám:

"Věčně říkám: "Těší mě, že jsem se s váma seznámil" někomu, s kým mě netěšilo ani trochu se seznámit. Ale když člověk chce žít, musí tyhle věci říkat."

"Známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu podstoupit vznešenou smrt, zatímco známkou zralého člověka je, že chce kvůli něčemu v příkoří žít."

"Já jen jako, jak můžete vědět, jestli něco uděláte, dokud to neuděláte? A odpověď na to je, že nemůžete."

Něco k té teorii
Co dalšího si musíme uvědomit, je to poválečná kniha a taky docela psychologická, takže pokud nejste vyspělí na jisté emoční úrovni, můžete to rovnou zabalit. Tahle kniha je jedinečná v tom, že ve své době byla vlastně první, která byla vyprávěna z pohledu teenagera. Obsahuje vulgarismy, otevřeně mluví o sexualitě a životě. Já sama si myslím, že jsem ještě úplně nepochopila všechno. Proto se těším, až si ji budu moci přečíst za pár let znovu.

Holdenovy zážitky
Už jsem dost mluvila o tom psychičnu a jedinečnosti, ale ještě jsem vám nepověděla nic k ději. Docela dost se mi líbila ta pasáž, kde byl ještě na škole, připadala jsem si trochu jako on. Další zajímavá kapitola byla, když si najmul prostitutku, protože si chtěl povídat. Smála jsem se, byla jsem smutná, všechno díky této knize.

Shrnutí
Kniha, o které se těžko něco píše, musíte si to prostě sami přečíst a ani pak nebudete přesně vědět, jak ji definovat. Kdybyste řekli, že je pouhé vyprávění, byli byste povrchní. Když řeknete, že je táááák hlubokomyslné, zase budete moc přecitlivělí. Takže co na to řeknu já? Že je to úžasná kniha a chtěla bych Holdena potkat. Po přečtení jedna z mých oblíbených knih.

HODNOCENÍ: 8/10

Proč se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje? Dobrá otázka, vážení. Údajně podle baseballové básně, ale těžko říct :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co je pro tebe nejdůležitější?

Rodina
Láska
Peníze
Vzdelání

Komentáře

1 S-hejvi S-hejvi | Web | 20. srpna 2013 v 8:23 | Reagovat

podle popisu vypadá dobře, možná by mě i bavila:)

2 monbella monbella | Web | 20. srpna 2013 v 9:28 | Reagovat

wau, nechceš ty se tímhle živit?? Píšeš to pochopitelně, inteligentně a krásně nám to přiblíš aniž bys prozradila příliš

3 balisur balisur | Web | 20. srpna 2013 v 16:40 | Reagovat

tu knížku bych si díky tomuhle článku chtěla přečíst,ale asi s tím počkám, abych toho dokázala pochopi co nejvíce :)

4 Lusu Lusu | Web | 9. září 2013 v 10:49 | Reagovat

Práve sa chystám ju prečítať, aj keď mám zmiešané pocity - polovica kamarátov ju chvály, ďalší nie...

5 Marjorie Marjorie | 21. února 2014 v 14:02 | Reagovat

Kniha se tak jmenuje podle jedné z Holdenových asociací. On je právě na rozhraní - Dospělost ho děsí, ačkoliv se do ní stylizuje a pořád má blíže k dětem, i když si to nepřiznává. On sám se cíti ztracený a přeje si, aby měl jasný cíl, nějakou životní jistotu, proto si přeje stát na okraji pole s žitem a chytat ztracené děti, aby nespadly z útesu - stejně jako on sám je vlastně takové ztracené dítě :)

6 Cleo Cleo | Web | 22. února 2014 v 22:50 | Reagovat

[5]: Moc pěkně řečeno! :D Určitě zajímavý názor ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD