Odkaz blogu žije dál! Více informací zde.

Příběh pro princeznu #01 - Skleněná panenka

4. srpna 2013 v 21:14 | Cleo |  Povídky
Na tomto blogu jsem našla zcela unikátní projekt, tzv. příběhy pro princeznu. Hodně mě to zaujalo. Funguje to tak, že každý měsíc máte zadané jedno téma a na něj píšete příběh. Další měsíc je další téma a samozřejmě se na to bude vztahovat další kapitola. Teda tak jsem to pochopila já :) A tak to budu dělat. A tak nyní přináším první kapitolu mého příběhu, který jsem pojmenovala Příběh pro princeznu, jako název projektu, a první kapitolu Skleněná panenka.

Ale nenechte se zmýlit názvem. Je to moderní pohádka o holce, která se omylem dostane do módního časopisu a otevře jí to hromadu možností, ale i omezení. A kdo ví, možná je i ona doopravdy princezna?
Taxík zatroubil. Andie se naštvaně podívala z okna. Ve městě bylo pošmourno a těžká mlha seděla na čvrti jako poklička. Kdyby to bylo na ní, nevykročila by z domu. Ale jelikož dneska měla pohovor v časopise Modern Style, nemohla se poddat svým tužbám, ale musela jít za vyšším cílem. Stát se redaktorkou tohoto časopisu byl Andiin sen už odmala. Vždycky si listovala v časopise, jedla čokoládu a snila o tom, že bude a) vypadat jako holky na titulních stránkách a za b) bude ostatním radit, jak se takovou stát.
Make-up. Rtěnka. Řasenka. Mobil do kabelky. Á, pudr. Peněženka. Kreditka. Černé úzké šaty. Lodičky od Loubutina. Klíče. Andie vyrazila ze dveří jako hotová střela a div se nepřerazila na schodech. Taxikář už jí nervozně ukazoval na hodinky a když Andie nastoupila, nasupeně se na ni podíval. Byla si jistá, že zrovna myslel na to, že kdyby se za zpoždění klientů dostávaly příplatky, Andie by za tento týden neměla na zaplacení.
"Na Mortonovo náměstí, prosím," pronesla co nejsvůdněji to dokázala. Doufala, že taxikář ji odpustí její zpoždění a ona kvůli jeho rozmrzelosti nebude nucena přijít pozdě, jako to už má ve zvyku.


Když taxík přibrzil na semaforu blízko náměstí, Andie neváhala ani minutu, vytáhla z peněženky bankovku, hodila ji taxikáři a mírně se rozběhla k budově Modern Stylu. Litovala, že si nevzala boty s nižším podpatkem, ale na sebeobviňování bude mít čas později. Vstoupila k recepci.
"Andie Gallagherová, mám jít na pohovor." Recepční se na ní znuděně podívala. Andie si ji velice pozorně prohlédla. Úzké džíny, černé tílko, rudá rtěnka, silně namalované modré oči. Platinově blond vlasy měla vyžehlené a svázané do vysokého culíku. Docela extravagantní na recepční, ale tohle je budova Modern Stylu, takže holt je tady asi možné všechno. A když se nad tím Andie tak zamyslela, vlastně jí to vážně hodně slušelo. Nakonec se podívala na její jmenovku. Leslie. Hm. Skvělý jméno.
"Desáté patro. Máte pět minut zpoždění," zacvrdlikala recepční a hodila na Andie škodolibý úsměv, jako by se jí chtěla pomstít za to, že jí vyrušila z rozjímání.
Andie bez rozmyslu vstoupila k výtahu a zmáčkla tlačítko. Příští směr jízdy: dolů. Andie projela vlna vzrušení. Možná tohle bude konečně ten den, kdy se její sen začne plnit. Do výtahu s ní nastoupilo ještě několik dalších lidí, takže ve výtahu byl cítit pot, směsice levných parfémů a Chanel číslo pět. Andie si v rychlosti zkontrolovala šaty a líčení: dobře. Hnědé vlasy se pěkně vlnily, zelené oči byly pěkné orámované kouřovým líčením, lesk na rty byl neporušen, šaty se nehrbily a nohy jí sice otékaly, ale na nohách to nebylo znát.
Výtah sebou konečně cuknul a před Andie se zjevilo celé desáté patro. Bylo cítit skořicí a černou kávou, tonerem z tiskárny a croissanty. Všechny stěny byly prosklené. Napravo byla tiskárna s malou galerií všech čísel Modern Stylu, co kdy vyšly. Nalevo byla zasedačka s ohromným stolem, kde snídalo asi 15 lidí a před tabulí stála velmi elegantní dáma v červených šatech. Chodba vedla dál, ale tam Andie nedohlédla. Podle ticha ale usuzovala, že tam budou kanceláře.
V zasedačce vládl šum a šepot. Všichni byli krásně oblečení, ale mezi všemi nejvíce vynikala již zmínená dáma v rudém. Měla černohnědé rovné vlasy, krátké a vypasované červené šaty, vysoké červené lodičky a na hlavě měla korunu. Ano, skutečně, korunku!
Andie hned poznala, že to je šéfredaktorka, Sally Millerová, tváří časopisu. Šéfredaktorky se v úvodníku vždycky nechávaly fotit s korunkou na hlavě, ale Andie by nikdy nenapadlo, že je nosí i do práce! Sally Millerová byla nejznámější šéfredaktorkou za posledních x let. Ať už svým úžasným módním čuchem, nebo trošku lacinějším způsobem oblíkání. I záporná reklama je pořád reklama, napsala jednou do svého úvodníku, kde odůvodňovala svůj styl.
Sally na Andie upřela oči, až sebou Andie škubla. Teď to přijde. Rovnou mě vyrazí, říkala si.
"No KONEČNĚ jsi tady!" Zařvala na ní ikona módy a šéfredaktorka v jedné osobě. "Já si říkala, že jste se na nás vykašlala!" Andie byla mírně zmatená a zkamenělá. Nevěděla, co dělat. Sally nakráčela přes celou místnost, objala Andie kolem ramen a táhla ji do zasedačky. Pak se otočila k ostatním.
"Dámy a pánové, tohle je Skleněná panenka. Ta slavná blogerka, která ještě světu nikdy neodhalila svoji tvář. Včera jsem jí napsala, že budu potěšená, pokud přijde a voilá - ona je tady! A my budeme TEN časopis, co do světa vypustí první rozhovor a několik s tváří zahalených fotek!" Aha. COŽE? Nejslavnější šéfredaktorka všech dob si spletla Andie s nějakou blogerkou. Musela ji vyvést z omylu.
"Ale já ne-" Vykoktala Andie.
"Dobře, dobře, já vím, nikdo neodhalí vaši identitu, drahoušku, nikomu z nás nemusíte říkat své jméno," rozplývala se šéfredaktorka. "Samozřejmě se vám zavazuji k tomu, že nikomu neprozradím, kdo jste. Tedy kromě mého kreativního týmu." Mrkla na všechny osoby v místnosti. "Stejně si vás spletou s někým, kdo přišel na pohovor." Nebo naopak?
"Tak pojďte ke mě do kanceláře. Uděláme hned rozhovor, ať to stihneme do uzávěrky. Bude to legendární, zlatíčko. Už vidím dlouhodobou spolupráci mezi Modern Style a Skleněnou panenkou. Jak jste si vůbec vybrala tu přezdívku, zní to tak pohádkově..." Ale šéfredaktorka na Andienino slovo nečekala. Táhla ji totiž do kanceláře na konci chodby.

Pokračování příští měsíc :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?

Byl jsem tu! :D

Komentáře

1 B. B. | Web | 5. srpna 2013 v 12:05 | Reagovat

boží!:)
těsím se za měsíc:D

2 Brunnette Brunnette | Web | 5. srpna 2013 v 18:12 | Reagovat

Ten projekt je skvělý nápad.
Skvělý příběh, strašně se mi líbí! Těším se na další. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Najdete mě na těchto sociálních sítích:

Návštěvnost:
TOPlist

© 2010-15 FlowerDays | Hosting blog.cz | Varování a podmínky tohoto blogu
2015 Optimalizováno pro Operu | HD/FullHD